Před 50 miliony lety kralovali antarktickému nebi draví ptáci s šestimetrovým rozpětím křídel

31.10.2020 - Stanislav Mihulka

Nedlouho po tom, co se ze světa zmizeli velcí neptačí dinosauři – pterosauři a další giganti druhohor, se objevila nová monstra

<p>S velkými pelagornitidy se další ptáci Antarktidy období eocénu nemohli vůbec měřit</p>

S velkými pelagornitidy se další ptáci Antarktidy období eocénu nemohli vůbec měřit


Reklama

Paleontologové před pár lety našli kost, která je pozůstatkem dávného ptáka obrovských rozměrů, ze skupiny pelagornitidů. Tento pták mohl mít křídla s rozpětím kolem 6,4 metrů a nebe brázdil zhruba 15 milionů let po katastrofickém konci druhohor. Pro srovnání – dnešním rekordmanem v tomto ohledu je albatros stěhovavý (Diomedea exulans) s maximálním rozpětím 3,63 metru.

Zmíněná kost pochází ze Seymourova ostrova v Antarktidě, kde ji vědci nalezli v osmdesátých letech. Bez většího zájmu ležela ve sbírkách univerzitního muzea University of California Museum of Paleontology, až ji v roce 2015 náhodou objevil tehdejší student Peter Kloess. Nakonec se z toho vyklubala část čelisti pelagornitida, jehož hlava musela být dlouhá tak asi 60 centimetrů.

TIP: Crossvallia waiparensis: Na Novém Zélandu našli obřího tučňáka z počátku třetihor

Dotyčný pelagornitid byl jedním z největších létajících ptáků vůbec a společně s pterosaury z čeledi Azhdarchidae možná i úplně největšími, pokud jde o rozpětí křídel. Zobák těchto monster pokrývaly asi tři centimetry dlouhé kostěné výrůstky, které připomínaly zuby. Podle všeho šlo o nelítostné dravce, kteří se živili velkými rybami a hlavonožci. „Zubatý“ zobák se jim tedy určitě hodil.

Tito třetihorní ptáci žili asi před 50 miliony let, v období eocénu. Antarktida tehdy byla normálním kontinentem, na němž byl led vzácností. Byl to ráj ptáků, v němž žily první druhy tučňáků a zástupci dalších skupin ptáků, nám známých i vymřelých. Velcí pelagornitidi ale zřejmě vládli tehdejší obloze.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907