Předkové krásné Sissi: Wittelsbachové se pyšnili starobylým rodem

06.01.2021 - František Stellner

Císařovna Alžběta propadala často melancholickým stavům a depresím. Podíl na jejím rozpoložení mohlo mít i „wittelsbašské dědictví“. Nejeden z jejích bavorských příbuzných se totiž musel potýkat s duševní chorobou

<p>Císařovna Alžběta pocházela z rodu bavorských Wittelsbachů. Podle publikované genealogie rodu vydané v Rakousku roku 1931 začíná rodinná historie zhruba před 1000 lety hrabětem Otou I. Scheyernským.</p>

Císařovna Alžběta pocházela z rodu bavorských Wittelsbachů. Podle publikované genealogie rodu vydané v Rakousku roku 1931 začíná rodinná historie zhruba před 1000 lety hrabětem Otou I. Scheyernským.


Reklama

Alžběta, přezdívaná Sissi, se narodila jako bavorská princezna, přesněji „vévodkyně v Bavorsku“. Patřila k rodu Wittelsbachů, který se řadil k nejstarším v Evropě. Panoval nejen v Bavorsku a Falci, ale i v římsko-německé říši, Českém království, Uhrách, všech třech skandinávských zemích a Řecku. Wittelsbachové se rozdělili do mnoha větví, z níž v 19. století zůstaly královská bavorská a nesuverénní birkenfeldská. Právě z druhé linie pocházela Alžběta.

Slavní příbuzní

Pokud bychom pátrali po „nevhodných“ Alžbětiných předcích, zastavíme se u její prapraprababičky Marie Ester von Witzleben, jež se roku 1696 stala morganatickou ženou falckrabího Jana Karla. Pocházela z durynského šlechtického rodu, ale zdaleka ne tak vznešeného, aby se bez problémů provdala za Wittelsbacha. Teprve jedenáct let po manželově smrti dosáhla toho, že císař Karel VI. uznal ji a její děti za rovnorodé.

Od tohoto okamžiku už nebyly děti potomky nerovného svazku, nýbrž rovnocenného a rovnoprávného spojení. Připomeňme ještě, že Witzlebenové vstoupili do dějin i jiným způsobem. Nejznámějším členem rodu se nepochybně stal polní maršál Erwin von Witzleben, jeden z velitelů wehrmachtu za druhé světové války, jenž byl popraven za účast na atentátu na Hitlera.

Alžbětu spojovaly příbuzenské vztahy i s česko-rakouskou vysokou šlechtou. Její babička Amálie Luisa pocházela z vévodského rodu Arenbergů, jimž patřilo panství Vidim s Kokořínem. Babiččin bratr se oženil s princeznou Lobkowiczovou a sestra Paulina, která se provdala za knížete Schwarzenberga, později nešťastně uhořela na plese v Paříži. Rakouský premiér a nejvýraznější spolupracovník Františka Josefa I. na počátku jeho vlády, Felix kníže Schwarzenberg byl tedy bratrancem Alžbětina otce. A bratranec Alžbětiny babičky Amálie Luisy nebyl nikdo jiný než polní maršál kníže Alfred Windischgraetz, jenž se výrazně zasloužilo potlačení revoluce 1848–1849 a upevnění moci Alžbětina manžela.

Zmíněné příbuzenské vztahy však Alžbětě nepřinesly vřelý vztah s česko-rakouskou aristokracií. Spíše naopak, v Předlitavsku byla značně neoblíbená, neboť se zde jen málokdy zdržovala a ve všem dávala přednost Maďarům. Zatímco maďarsky se naučila, český jazyk ostentativně ignorovala. K Českému království nechovala žádné sympatie a o jeho obyvatele se nestarala.

Tety královny

Alžbětin otec, vévoda Maxmilián se nejraději zdržoval na svých statcích, a více než o vojenskou kariéru či etiketu se staral o koně a domácí zvířata. Oženil se se svou příbuznou z královské větve, Luisou Bavorskou. Právě tento sňatek sehrál v Alžbětině osudu klíčovou roli, neboť se matčiny sestry provdaly za nejdůležitější německé panovníky. Získaly tak nepochybně lepší partie a vyšší postavení než „pouhá“ vévodkyně Luisa, ale na rozdíl od Alžbětiny matky nikdy nezažily spokojený rodinný život, některé z nich ani radost mateřství. 

To se týkalo především Charlotty Augusty, která se nejdříve provdala za württemberského následníka a po rozvodu se stala poslední ženou rakouského císaře Františka I., ale i její sestry Alžběty, jež se stala pruskou královnou. Další Alžbětiny tety, Amálie a Marie Leopoldina, byly saskými královnami a nejdůležitější a nejznámější z bavorských princezen Žofie se ocitla na vídeňském dvoře jako manželka arcivévody Františka Karla.

TIP: Sissi vs. arcivévodkyně Žofie: Tchyně sledovala mladou císařovnu na každém kroku

Z arcivévodkyně Žofie se stala jedna z klíčových politických osobností až po nástupu jejího syna Františka Josefa I. na trůn v roce 1848. Během revoluce zachovala chladnou hlavu, přiměla vlády neschopného císaře Ferdinanda I. k abdikaci a nepříliš oduševnělého manžela vzdát se nároků na trůn, aby se říše dostala do pevných rukou jejího syna. Žofie mu radila, například se zasloužila o tvrdé zúčtování s uherskými povstalci či konkordát s katolickou církví. A byla to právě ona, kdo se zasazoval o nový sňatek mezi rakouskou a bavorskou dynastií. Nikomu nevadilo, že František Josef I. a Alžběta jsou blízcí příbuzní, takže se v dubnu 1854 slavila slavná svatba.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Už dnes je Čína téměř bezhotovostní. Platba kartou či mobilem znamená pro uživatele větší pohodlí.

Zajímavosti

První marsovské město Nüwa by mohlo vzniknout v oblasti v Tempe Mensa.

Vesmír

Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.

Příroda

Katharine a Spencer prožili na hollywoodské poměry opravdu klidný a solidní románek.

Historie
Revue

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907