Překvapení: Fotopasti zachytily vzácné psy pralesní vysoko v kostarických horách

09.06.2021 - Zuzana Teličková

Pes pralesní je velmi vzácná psovitá šelma, která žije na území několika jihoamerických států. Nejsevernější oblast jejího výskytu je zhruba dána hranicí mezi Panamou a Kostarikou. Alespoň donedávna o tom byli zoologové přesvědčeni.

<p>Spatřit psy pralesní ve volné přírodě je nesmírně obtížné. V zoologické zahradě je můžete vidět třeba v té pražské.</p>

Spatřit psy pralesní ve volné přírodě je nesmírně obtížné. V zoologické zahradě je můžete vidět třeba v té pražské.


Reklama

Ačkoli v oblastech položených severněji, než se rozkládá Panama a Kostarika, jsou přírodní podmínky velmi podobné, psi pralesní (Speothos venaticus) se zde z nějakého důvodu nevyskytují. Výše uvedené tvrzení bylo zoology mnoho let přijímáno jako ověřené a spolehlivé. Snímky z fotopastí rozmístěných v horách střední části Kostariky ovšem ukázaly, že jsou tato zvířata přítomna i dále na sever – navíc v nadmořských výškách, v jakých jejich výskyt rovněž dosud nebyl zaznamenán. 

Doktorandka Carolina Saenz-Bolañosová a profesor Todd Fuller zveřejnili svá pozorování v časopise Tropical Conservation Science. Dvojici se podařilo zachytit psy na fotopastech umístěných v rozeklaném pohoří Cordillera de Talamanca, jehož nejvyšší vrcholky přesahují výšku 3 000 metrů. 

TIP: Všudybyl nosál červený: Pinocchio jihoamerických lesů

Carolina, která zde s fotopastmi pracuje už od roku 2012, se ke zjištění vyjádřila slovy: „Zdejší obyvatelé mají sice ve svém jazyce pro psy pralesní konkrétní jméno a v ústním podání se traduje, že zde tato šelma v minulosti žila, ale v současnosti nikdo z nich žádného psa už dlouho neviděl.“

Psi byli sice několikrát pozorováni severně od Panamského kanálu poblíž hranice s Kostarikou, ale v severních částech pohoří Cordillera de Talamanca je jejich spatření naprostým překvapením. Navíc se jedná o tak obrovskou a odlehlou oblast, že vůbec není jasné, zda sem psi nedávno pronikli od jihu, vracejí se na svá někdejší působiště, nebo zde prostě celou dobu žili a vyhýbali se kontaktu s lidmi.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907