Překvapivé možnosti zraku: Lidské oko může vidět jediný foton

21.07.2016 - Stanislav Mihulka

Experimenty potvrdily, že lidské oko zachytí nejmenší možné množství světla – jeden foton


Reklama

Jaké jsou vlastně možnosti lidských smyslů? Vědci neustále zjišťují, kde vlastně jsou naše hranice. Například, jak slabé světlo vlastně můžeme zachytit.

Teď se ukázalo, že lidský zrak vlastně nemá žádný spodní limit. Experimenty se třemi dobrovolníky potvrdily, že oko je schopné zachytit to úplně nejmenší množství světla, jaké vůbec může existovat – jediný foton.

TIP: Průlom v očním lékařství: Budeme léčit šedý zákal pomocí očních kapek?

Odborníci si mysleli, že lidský zrak je schopen zaregistrovat minimálně několik fotonů najednou. Ale zvládne opravdu i pouhý jediný foton. Je to sice tak málo světla, že vytváří spíš pocit, než nějaký obraz, ale funguje to. Jak je vidět, lidské smysly dovedou překvapit.

  • Zdroj textu:

    IFL Science / Nature Communications

  • Zdroj fotografií: Garretttaggs55 / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907