Překvapivé nálezy na planině Nazca: Neviditelné geoglyfy objevila umělá intelignece

08.01.2020 - Vilém Koubek

Díky revoluční spolupráci s učící se umělou inteligencí objevili japonští vědci na legendární peruánské planině Nazca rytinu, jež dosud zůstávala našim očím skrytá

<p>Aby mohla umělá inteligence s hledáním rytin pomoct, musela nejprve „nastudovat“ proporce již známých obrazců. Následně pomohla objevit geoglyf postavy se zbraní (nahoře), podstata dalších objevených obrazců zůstává nejistá.</p>

Aby mohla umělá inteligence s hledáním rytin pomoct, musela nejprve „nastudovat“ proporce již známých obrazců. Následně pomohla objevit geoglyf postavy se zbraní (nahoře), podstata dalších objevených obrazců zůstává nejistá.


Reklama

Ačkoliv o proslulých obrazcích víme již od 16. století, dodnes nedokážeme s jistotou říct, k čemu sloužily. Datují se do prvních století před přelomem letopočtu, přičemž zachycují nejen zvířata a lidské postavy, ale také rostliny či geometrické tvary. Největší z nich měří na délku zhruba 370 metrů, a právě v důsledku obřích rozměrů je lze nejlépe rozeznat z vyvýšených míst nebo například z vrtulníku. I proto řada záhadologů tvrdí, že se jedná o dávnou „vábničku“, která měla upoutat pozornost mimozemských lodí.  

Zapomenuty v čase

Podle seriózních vědců však geoglyfy plnily víc účelů: Ty rozsáhlejší pravděpodobně hrály roli při rituálech a obřadech, zatímco menší – jelikož se nacházejí podél stezek – zřejmě pomáhaly cestovatelům s orientací v terénu. Stále se ovšem jedná o pouhé domněnky, které se nemusejí blížit pravdě. 

Obrazce vyrývala civilizace peruánských indiánů a předchůdců Inků do tmavého vulkanického povrchu, v pouštní oblasti zhruba 360 km jihovýchodně od Limy. Za jejich zachovalost vděčíme klimatu, jež na náhorní plošině panuje: Území je dobře izolované od zbytku světa, tamní teploty příliš nekolísají a okolní hory slouží jako ochranná bariéra před silnými větry. Ani ideální podmínky však nezabránily zubu času, aby rýhy hluboké až 15 cm postupně obrousil. 

Učenlivý Watson

Z jasných obrazců tak dnes zbyly jen málo patrné náznaky, které by lidské oko bez pomoci rozeznalo pouze stěží. Proto nepřekvapí, že se o nejnovější průlom v Nazce postarali japonští vědci z univerzity v Jamagatě pod vedením profesora Makata Sakaie, kteří si při hledání geoglyfů vzali k ruce umělou inteligenci: Za posledních deset let objevil asijský tým v dané lokalitě 143 rytin, přičemž poslední vystoupila z erodovaného povrchu až díky revoluční spolupráci s japonskou pobočkou firmy IBM

„Vyvinuli jsme speciální technologii na zkoumání rozličných vzorů a tvarů,“ vysvětlil Akihisa Sakurai z IBM Japan, který se na výzkumu podílel. Strojové hledání geoglyfů však nebylo snadné, protože se všechny dosud nalezené rytiny liší tvarem i velikostí, tudíž neexistuje žádný univerzální vzorec pro jejich identifikaci. Jinými slovy, umělá inteligence IBM Watson Machine Learning se neměla čeho chytit – a aby dokázala odhalit nové obrazce, musela si nejprve osvojit parametry již známých rytin.  

Co oči nevidí

Ačkoliv výsledný algoritmus nebyl dokonalý, dokázal určit několik stovek kandidátů na nové geoglyfy. Zevrubného prozkoumání se pak ujali japonští vědci a výsledkem se stalo objevení 143. rytiny, jež zachycuje člověka s ozdobami na hlavě a v pravé ruce zřejmě se zbraní. Obrazec je 4 metry dlouhý, zhruba 2 metry široký, a nejspíš tedy sloužil k orientaci v terénu.

TIP: Dávní inženýři z planiny Nazca: K čemu sloužily tajemné obrazce

„Rytina se nachází v oblasti, kterou jsme již několikrát zkoumali, ale figury jsme si nikdy nevšimli,“ poukazuje Makato Sakai na význam historicky prvního obrazce objeveného pomocí umělé inteligence – a prý rozhodně ne posledního. Předchozí nasazení IBM Watson Machine Learning představovalo spíš experiment. Ovšem nyní, když se pokus vydařil, přejde projekt do druhé fáze: Cílem bude spojit všechny snímky plošiny, jež Japonci za uplynulou dekádu pořídili, a sestavit ucelený obraz lokality. „Získáme tak lepší představu o lidech, kteří rytiny vytvořili, i o účelu obrazců,“ uzavírá Akihisa Sakurai. 

Lovci zemětřesení

Umělá inteligence, jež se sama dovede z nashromážděných materiálů učit a přizpůsobit se tím zamýšlené funkci, se dnes nenasazuje pouze při hledání geoglyfů. V Oklahomě ji využívají například k zaznamenávání zemětřesení: Americký stát dřív zachvátily zhruba tři otřesy ročně, ale v roce 2015 nastal drastický zlom. Na vině jsou zřejmě těžařské společnosti využívající tzv. hydraulické štěpení, kdy se v půdě uměle vytvářejí pukliny za účelem těžby například zemního plynu. Rozsáhle uplatňovaná technologie nejspíš narušila podloží, a Oklahoma tak v současnosti zažívá až 304 zemětřesení ročně. Obdobně trpí východ Ohia a velká část Apalačské pánve

TIP: Švýcarská umělá inteligence zkušeně předpovídá čas a místo úderu blesku

Vědci si však nejsou příčinou jistí na sto procent a s lepším porozuměním problému jim má pomoct právě učící se umělá inteligence. Thibaut Perol s kolegy z Harvardu vyvinul systém, který nejprve zvládl izolovat ze signálu měření země veškeré běžné ruchy a posléze „pod nimi“ začal nacházet a měřit otřesy, jež by standardní metody zachytily jen stěží. Zemětřesení lze tudíž zkoumat mnohem podrobněji. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Symboly ďábelského zacházení s černošskými otroky byly karabáč z hroší kůže a usekané ruce.

Historie

Samice s mláďaty se brzy ráno vracejí z plantáže zpět do pralesa. Překonat strmý příkop pomáhají mláďatům pošťuchováním choboty.

Příroda
Zajímavosti
Vesmír

Pětikilometrový kráter v Ora Banda vznikl po dopadu tělesa o průměru až 200 metrů.

Věda

Žralok bělavý (zvaný též žralok býčí) je mohutný a velký druh žraloka, známý svým nepředvídatelným a často velice agresivním chováním.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907