Překvapivé nálezy na planině Nazca: Neviditelné geoglyfy objevila umělá intelignece

08.01.2020 - Vilém Koubek

Díky revoluční spolupráci s učící se umělou inteligencí objevili japonští vědci na legendární peruánské planině Nazca rytinu, jež dosud zůstávala našim očím skrytá

<p>Aby mohla umělá inteligence s hledáním rytin pomoct, musela nejprve „nastudovat“ proporce již známých obrazců. Následně pomohla objevit geoglyf postavy se zbraní (nahoře), podstata dalších objevených obrazců zůstává nejistá.</p>

Aby mohla umělá inteligence s hledáním rytin pomoct, musela nejprve „nastudovat“ proporce již známých obrazců. Následně pomohla objevit geoglyf postavy se zbraní (nahoře), podstata dalších objevených obrazců zůstává nejistá.


Reklama

Ačkoliv o proslulých obrazcích víme již od 16. století, dodnes nedokážeme s jistotou říct, k čemu sloužily. Datují se do prvních století před přelomem letopočtu, přičemž zachycují nejen zvířata a lidské postavy, ale také rostliny či geometrické tvary. Největší z nich měří na délku zhruba 370 metrů, a právě v důsledku obřích rozměrů je lze nejlépe rozeznat z vyvýšených míst nebo například z vrtulníku. I proto řada záhadologů tvrdí, že se jedná o dávnou „vábničku“, která měla upoutat pozornost mimozemských lodí.  

Zapomenuty v čase

Podle seriózních vědců však geoglyfy plnily víc účelů: Ty rozsáhlejší pravděpodobně hrály roli při rituálech a obřadech, zatímco menší – jelikož se nacházejí podél stezek – zřejmě pomáhaly cestovatelům s orientací v terénu. Stále se ovšem jedná o pouhé domněnky, které se nemusejí blížit pravdě. 

Obrazce vyrývala civilizace peruánských indiánů a předchůdců Inků do tmavého vulkanického povrchu, v pouštní oblasti zhruba 360 km jihovýchodně od Limy. Za jejich zachovalost vděčíme klimatu, jež na náhorní plošině panuje: Území je dobře izolované od zbytku světa, tamní teploty příliš nekolísají a okolní hory slouží jako ochranná bariéra před silnými větry. Ani ideální podmínky však nezabránily zubu času, aby rýhy hluboké až 15 cm postupně obrousil. 

Učenlivý Watson

Z jasných obrazců tak dnes zbyly jen málo patrné náznaky, které by lidské oko bez pomoci rozeznalo pouze stěží. Proto nepřekvapí, že se o nejnovější průlom v Nazce postarali japonští vědci z univerzity v Jamagatě pod vedením profesora Makata Sakaie, kteří si při hledání geoglyfů vzali k ruce umělou inteligenci: Za posledních deset let objevil asijský tým v dané lokalitě 143 rytin, přičemž poslední vystoupila z erodovaného povrchu až díky revoluční spolupráci s japonskou pobočkou firmy IBM

„Vyvinuli jsme speciální technologii na zkoumání rozličných vzorů a tvarů,“ vysvětlil Akihisa Sakurai z IBM Japan, který se na výzkumu podílel. Strojové hledání geoglyfů však nebylo snadné, protože se všechny dosud nalezené rytiny liší tvarem i velikostí, tudíž neexistuje žádný univerzální vzorec pro jejich identifikaci. Jinými slovy, umělá inteligence IBM Watson Machine Learning se neměla čeho chytit – a aby dokázala odhalit nové obrazce, musela si nejprve osvojit parametry již známých rytin.  

Co oči nevidí

Ačkoliv výsledný algoritmus nebyl dokonalý, dokázal určit několik stovek kandidátů na nové geoglyfy. Zevrubného prozkoumání se pak ujali japonští vědci a výsledkem se stalo objevení 143. rytiny, jež zachycuje člověka s ozdobami na hlavě a v pravé ruce zřejmě se zbraní. Obrazec je 4 metry dlouhý, zhruba 2 metry široký, a nejspíš tedy sloužil k orientaci v terénu.

TIP: Dávní inženýři z planiny Nazca: K čemu sloužily tajemné obrazce

„Rytina se nachází v oblasti, kterou jsme již několikrát zkoumali, ale figury jsme si nikdy nevšimli,“ poukazuje Makato Sakai na význam historicky prvního obrazce objeveného pomocí umělé inteligence – a prý rozhodně ne posledního. Předchozí nasazení IBM Watson Machine Learning představovalo spíš experiment. Ovšem nyní, když se pokus vydařil, přejde projekt do druhé fáze: Cílem bude spojit všechny snímky plošiny, jež Japonci za uplynulou dekádu pořídili, a sestavit ucelený obraz lokality. „Získáme tak lepší představu o lidech, kteří rytiny vytvořili, i o účelu obrazců,“ uzavírá Akihisa Sakurai. 

Lovci zemětřesení

Umělá inteligence, jež se sama dovede z nashromážděných materiálů učit a přizpůsobit se tím zamýšlené funkci, se dnes nenasazuje pouze při hledání geoglyfů. V Oklahomě ji využívají například k zaznamenávání zemětřesení: Americký stát dřív zachvátily zhruba tři otřesy ročně, ale v roce 2015 nastal drastický zlom. Na vině jsou zřejmě těžařské společnosti využívající tzv. hydraulické štěpení, kdy se v půdě uměle vytvářejí pukliny za účelem těžby například zemního plynu. Rozsáhle uplatňovaná technologie nejspíš narušila podloží, a Oklahoma tak v současnosti zažívá až 304 zemětřesení ročně. Obdobně trpí východ Ohia a velká část Apalačské pánve

TIP: Švýcarská umělá inteligence zkušeně předpovídá čas a místo úderu blesku

Vědci si však nejsou příčinou jistí na sto procent a s lepším porozuměním problému jim má pomoct právě učící se umělá inteligence. Thibaut Perol s kolegy z Harvardu vyvinul systém, který nejprve zvládl izolovat ze signálu měření země veškeré běžné ruchy a posléze „pod nimi“ začal nacházet a měřit otřesy, jež by standardní metody zachytily jen stěží. Zemětřesení lze tudíž zkoumat mnohem podrobněji. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907