Švýcarská umělá inteligence zkušeně předpovídá čas a místo úderu blesku

12.11.2019 - Stanislav Mihulka

Nová inteligence úspěšně předpovídá blesky jen ze základních meteorologických měření

<p>Kam asi udeří příště?</p>

Kam asi udeří příště?


Reklama

Blesky dovedou být velmi ničivé a smrtící. Zároveň jsou poměrně časté, takže by jistě bylo skvělé vědět nebo alespoň tušit, kdy a kde příští blesk udeří. Donedávna to byla science-fiction, teď to již se slušnou přesností dovede umělá inteligence, kterou vyvinuli švýcarští odborníci.

Tvůrci si svoji bleskovou umělou inteligenci natrénovali na databázi 10 let měření 12 švýcarských meteorologických stanic, která zahrnovala pouhé čtyři základní parametry – atmosférický tlak, teplotu vzduchu, relativní vlhkost a rychlost větru, plus související údaje o detekci blesků. Díky tomu se inteligence mohla naučit, za jakých podmínek v dané oblasti udeří blesk.

TIP: Ráj bouřek: Kde na světě uhodí nejčastěji blesk?

Švýcarská umělá inteligence teď dokáže předpovědět s přesností na pěkných 80 procent, kdy a kde udeří blesk v příštích 10 až 30 minutách, v okruhu do 30 kilometrů. S dalším vývojem této inteligence by se úspěšnost předpovídání blesků měla ještě zlepšit. Dnešní systémy monitorování a předpovídání blesků jsou velmi složité, pomalé a obvykle vyžadují další zdroj dat, jako jsou satelity či radary. Umělé inteligence by je brzy mohly nahradit.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    EPFL

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907