Švýcarská umělá inteligence zkušeně předpovídá čas a místo úderu blesku

12.11.2019 - Stanislav Mihulka

Nová inteligence úspěšně předpovídá blesky jen ze základních meteorologických měření

<p>Kam asi udeří příště?</p>

Kam asi udeří příště?


Reklama

Blesky dovedou být velmi ničivé a smrtící. Zároveň jsou poměrně časté, takže by jistě bylo skvělé vědět nebo alespoň tušit, kdy a kde příští blesk udeří. Donedávna to byla science-fiction, teď to již se slušnou přesností dovede umělá inteligence, kterou vyvinuli švýcarští odborníci.

Tvůrci si svoji bleskovou umělou inteligenci natrénovali na databázi 10 let měření 12 švýcarských meteorologických stanic, která zahrnovala pouhé čtyři základní parametry – atmosférický tlak, teplotu vzduchu, relativní vlhkost a rychlost větru, plus související údaje o detekci blesků. Díky tomu se inteligence mohla naučit, za jakých podmínek v dané oblasti udeří blesk.

TIP: Ráj bouřek: Kde na světě uhodí nejčastěji blesk?

Švýcarská umělá inteligence teď dokáže předpovědět s přesností na pěkných 80 procent, kdy a kde udeří blesk v příštích 10 až 30 minutách, v okruhu do 30 kilometrů. S dalším vývojem této inteligence by se úspěšnost předpovídání blesků měla ještě zlepšit. Dnešní systémy monitorování a předpovídání blesků jsou velmi složité, pomalé a obvykle vyžadují další zdroj dat, jako jsou satelity či radary. Umělé inteligence by je brzy mohly nahradit.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    EPFL

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907