Překvapivý objev: Vodní světy jsou ve vesmíru mnohem běžnější

12.09.2022 - Stanislav Mihulka

Analýzy hustoty exoplanet u červených trpaslíků odhalily populaci světů s vysokým podílem vody. Podle vědců to značí, že vodních světů je ve vesmíru nejspíš mnohem více, než se doposud předpokládalo

<p>Vizualizace vodního světa u červeného trpaslíka. <em>(foto: ESO/M. Kornmesser, CC0)</em></p>

Vizualizace vodního světa u červeného trpaslíka. (foto: ESO/M. Kornmesser, CC0)


Reklama

Přibližně 73 procent hvězd Mléčné dráhy jsou červení trpaslíci. Ve srovnání s naším Sluncem jde o chladné a jen málo zářivé hvězdy. Přesto mají své planetární systémy, které podle všeho hostí podstatnou část planet Mléčné dráhy. Podle výsledků nového výzkumu, který se týkal planet červených trpaslíků, se zdá, že v naší Galaxii je podstatně víc „vodních“ exoplanet.

Americký astronom Rafael Luque z Chicagské univerzity a jeho španělský kolega Enric Pallé studovali hustotu 43 exoplanet, které obíhají kolem červených trpaslíků. Používali k tomu údaje o velikosti a hmotnosti exoplanet, které lze odvodit z astronomických pozorování, obvykle náročných a na hranicích možností dnešních přístrojů.

Světy plné vody

Exoplanety u červených trpaslíků se obvykle dělí na kamenné světy a plynné planety s mohutnou atmosférou. Luque a Pallé ale zjistili, že se mezi jejich planetami rýsuje třetí skupina. Jde o světy s příliš vysokou hustotou na to, aby byly plynné, ale zároveň ne tak vysokou hustotou, aby mohlo jít o kamenné planety, jakou je například Země.

Podle vědců to znamená, hmotu těchto exoplanet zčásti tvoří látky s nižší hustotou než horniny, což by měla být především voda. Zároveň se ale zdá, že nejde povrchovou vodu, protože zkoumané exoplanety obíhají blízko svých hvězd a voda by se na jejich povrchu pravděpodobně neudržela.

TIP: Nadějný svět: Astronomové našli vodu na exoplanetě v obyvatelné zóně

Patrně tak jde o planety podobné Jupiterově měsíci Ganymedu, který je zhruba z poloviny tvořený vodou, z velké části ukrytou pod vnější vrstvou hornin a ledu. „Bylo překvapením, že jsme našli důkazy přítomnosti mnoha vodních světů u nejběžnějšího typu hvězd v Mléčné dráze,“ říká Luque. „Mohlo by to mít velký význam pro pátrání po obyvatelných světech.“

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Geotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)

Zajímavosti

New York City I - dílo abstraktního nizozemského malíře Pieta Mondriana z roku 1942.

Revue

Vizualizace landeru Peregrine na Měsíci. (zdroj: Astrobotic Technology, CC0)

Vesmír

Co se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)

Historie

Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, HonzachCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrdličky divoké tráví zimu na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907