Reklama


Přemysl Otakar versus Alexandr Veliký: Historie nejstaršího českého eposu

27.12.2016 - Ilona Šťastná

Evropská středověká epika si vybrala za vzor Alexandra Velikého. Jeho život se stal předlohou pro mnoho autorů, kteří v jeho činech viděli skutky svých vládců

Alexandr Veliký -<p>Česká Alexandreida je básnickou oslavou krále Přemysla Otakara II.</p>
Alexandr Veliký -

Česká Alexandreida je básnickou oslavou krále Přemysla Otakara II.


Reklama

Život a skutky makedonského vládce se objevují ve středověké literatuře snad každé země. Toto oslavné dílo dostalo i svůj jednotný název – Alexandreida. Pro křesťanský svět byla představa dokonalého panovníka, který i přes svou odvahu zemřel mladý, lákavá. Každý národ si v jeho činech našel to své a najednou tu stál Alexandr Veliký jako křesťanský rytíř bojující za svatou věc proti pohanům. 

Neohrožený český panovník

Pod maskou Alexandra vystupuje Přemysl Otakar II., který stejně jako jeho slavnější makedonský předchůdce pronikal za hranice vlastní země a za vše zaplatil zradou svých pánů. Autor se snažil do antického světa propašovat ryze česká témata. V Alexandrově průvodu se například objevují čeští panoši. Alexandra pojal klasickým středověkým způsobem, jako idealizovaného kladného hrdinu se všemi ctnostmi středověkého rytíře.

Staročeský autor použil alexandrovské téma k vykreslení poměrů za posledních Přemyslovců. Dovoluje si vyjádřit i svůj pohled a názor na celou situaci, vyzdvihuje ideálního panovníka a vyjadřuje odpor ke všemu německému. To je krásně vidět v líčení Alexandrova dobytí Babylonu: „Hi to by se státi mohlo, / ač by to co již pomohlo, / že Němci, již sú zde hostie, / chtie doždati, by na mosče / Praže, jehož Bóh snad nechá, / Nebylo viděti Čecha: / hi mohlo by sě brž státi, / by jich bylo nevídati.“

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 8/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907