Přes rychlé stroje k bulvárům: Dějiny žurnalistiky (1.)

04.03.2017 - Barbara Köpplová

Mediálnímu světu první poloviny 19. století udávala krok průmyslová revoluce, jež uvedla do pohybu techniku tisku, a rostoucí gramotnost, která rozšířila řady čtenářů

Rozvoj žurnalistiky -<p>Dříve než denní tisk se však nové příležitosti chopily nedělníky</p>
Rozvoj žurnalistiky -

Dříve než denní tisk se však nové příležitosti chopily nedělníky


Reklama

Trend vývoje v tomto období udávala anglosaská oblast. Zrušení základních právních a ekonomických překážek volného tiskového podnikání v Anglii se odrazilo zvýšením počtu novinových titulů z 500 na počátku 19. století na více než 2 600 v roce 1850. Ještě rychleji se rozvíjel tisk v USA – z 260 titulů v roce 1810 na 4 500 po polovině století.

Publikum se rozšiřuje

Noviny se mohly obracet na nevyčerpatelné zdroje nových čtenářských skupin v rychle rostoucích městech, které průmyslová revoluce vybavila nezbytnou kvalifikací. Ve střední Evropě se podíl gramotného obyvatelstva zvýšil z 10 % v roce 1770 na 25 % v roce 1830. V Anglii v roce 1835 získávalo alespoň elementární vzdělání 83 % všech dětí a celková úroveň gramotnosti dosáhla 60 %.

Zájem o populární literaturu, patrný již koncem 18. století, získal dodatečný impuls s nástupem lidových a „šestákových“ románů vydávaných v masových nákladech a stále častěji ve formě seriálů. Kolem poloviny století vycházely populární romány v Anglii nákladem až 100 000 výtisků. Ve všech zemích se rychle rozvíjely nové knihovny a čtenářské spolky. Potenciální publikum novin se ze všech těchto důvodů rozšiřovalo a poskytovalo solidní záruku komerční úspěšnosti tiskového podnikání.

Dříve než denní tisk se však nové příležitosti chopily nedělníky. Pro lidového čtenáře byl nedělní tisk cenově dostupnější a týdenní periodicita lépe vystihovala skutečné časové možnosti i zvyklosti čtenářů. Náklad nedělního tisku a populárních rodinných týdeníků si proto udržoval předstih před výší nákladu deníků a jeho obsah z velké míry určoval vývoj čtenářského vkusu a zálib.  Většina nedělních listů se soustřeďovala se na zábavný materiál, místní klepy, populárně naučnou tematiku apod. Ohlas tohoto pojetí pak zpětně ovlivňoval obsahové zaměření vznikajícího masového denního tisku.

Na vlně průmyslové revoluce

Pod vlivem průmyslové revoluce se dala do pohybu technika tisku, výroba tiskařských barev a papíru. Od dvacátých let 19. století pak technický rozvoj dokonce předbíhal aktuální potřeby jednotlivých listů. Königův rychlolis poháněný parním strojem produkoval v roce 1820 zhruba 1 500 výtisků za hodinu, po vylepšení se jeho výkon zvedl na 5 000 výtisků za hodinu v roce 1827 a další zdokonalení přinesl v roce 1831 dvouobrátkový lis francouzského vynálezce Gaveauxe. První americké listy s masovými náklady využívaly koncem třicátých let Königových rychlolisů upravených Napierem a zvětšených Hoem, který v roce 1846 představil první rotačku, schopnou produkovat 20 000 archů novin za hodinu.

Zdokonalila se rovněž metoda přísunu papíru do tiskařských strojů a rozvíjelo se i technické řešení novinové sazby. Obdobnou revolucí procházela výroba papíru, která se navíc promítala snížením ceny. Nástup železnice a rychlé rozšiřování železniční sítě umožnilo snadnou a levnou dopravu novin z jednotlivých metropolí do dalších oblastí země a venkovský tisk se musel začít vyrovnávat s konkurencí zavedených listů z hlavních měst. Rychle se zlepšovaly i možnosti komunikace a předávání zpráv.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 11/2010

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907