Reklama


Přežil defenestraci: Jak se podařilo uprchnout královu místodržícímu?

18.02.2019 - František Stellner

Během pražské defenestrace z 23. května 1618 byli z oken Pražského hradu vyhozeni tři královští místodržící. Jaké byly další osudy jednoho z přeživších nešťastníků?

<p>23.května 1618 byli vyhozeni z oken Pražského hradu tři muži. Evropa stanula na prahu dosud nevídaného válečného konfliktu, kterému se bude říkat třicetiletá válka.</p>

23.května 1618 byli vyhozeni z oken Pražského hradu tři muži. Evropa stanula na prahu dosud nevídaného válečného konfliktu, kterému se bude říkat třicetiletá válka.


Reklama

Šestatřicetiletý císařův místodržící Jaroslav Bořita z Martinic byl 23. května 1618 spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka a písařem Filipem Fabriciem vyhozen představiteli stavovské opozice z okna Pražského hradu. Vstoupil tím do dějin, neboť třetí pražská defenestrace zahájila nejen české stavovské povstání, ale i třicetiletou válku.

Poskočil před manželkou

Vyhození „rušitelé obecného blaha“ přežili pád z šestnáctimetrové výšky údajně díky pomoci Panny Marie. Protože zůstali ležet na místě, obelstili střelce, kteří na ně několikrát vystřelili. Martinicovi se poté podařilo odvést Slavatu k nedalekému vchodu do Lobkovického paláce, kde je přijala Polyxena z Lobkovic, poskytla jim azyl a nechala je ošetřit. Vůdcům povstání namluvili, že Martinic je vážně zraněn a nechal si povolat kněze, aby obdržel poslední pomazání. 

Martinic se proto mohl druhý den po defenestraci přestrojit za prostého dělníka a v doprovodu barvíře italského původu v klidu opustit Lobkovický palác. Odebral se do své rezidence na Hradčanech, kde se rozloučil s manželkou. Na důkaz toho, že je až na škrábnutí na levé ruce v pořádku, dokonce před svou chotí třikrát vyskočil a zakopal nohama. Na rozloučení s jeho osmi dětmi mu čas nezbyl. Vydal se pěšky na Bílou horu, kde na něj čekal malý, prostý a opotřebovaný kočár s dvěma koňmi, který mu zapůjčil jeho přítel, svatovítský kanovník

Přes kláštery do Řezna

Martinic, barvíř a jeden sluha v něm pak co nejrychleji vyrazili směrem k bavorským hranicím, neboť oprávněně předpokládali, že pokud by se do císařské metropole vydali nejrychlejší trasou, tedy přes pražská města a poté „vídeňskou“ silnicí, záhy by je dostihli, zadrželi a třeba i popravili.

Večer 24. května dorazili do kláštera v Plasích. Opat věrného syna katolické církve Martinice i s doprovodem bez „mnohého hluku“ ubytoval a pohostil. Uprchlík strávil zbytek večera psaním dopisů císaři a vysokým zemským úředníkům. Ráno 25. května si utajený host od opata půjčil malý krytý vůz. Po několika hodinách dorazil před bránu kláštera v Teplé.

TIP: Byla pražská defenestrace z roku 1419 plánovaná, nebo šlo o spontánní akci?

Další den se uprchlíci vydali k hranicím, které tehdy tvořily husté a místy neprostupné lesy. Zabloudili, zapadli s vozem do bláta a již se obávali, že je rozsápe divá zvěř. Do Řezna se dostali v neděli 27. května. S tamějším biskupem si Martinic musel připít nedobrým rýnským vínem, což paradoxně ve svých pamětech považoval za nejhorší věc, která ho během útěku postihla. Později v pořádku dorazil do Mnichova. Domů se vrátil až v roce 1621 po porážce povstání. Coby hrdinu ho císař zahrnul tituly a bohatstvím.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907