Přeživší supernovy: Polomrtvý bílý trpaslík uhání vesmírem od místa exploze

19.07.2019 - Stanislav Mihulka

Mléčnou dráhou se řítí zombie hvězdy, které jsou pozůstatkem nezvykle slabých explozí supernov

<p>Vesmír je plný „prchajících hvězd“, které se snaží uniknout ze své domovské galaxie. Patří mezi ně například <strong>Kappa Cassiopeiae</strong> ze souhvězdí Kasiopeji, která se vzhledem ke svým sousedům řítí vesmírem rychlostí přes 1 100 km/s.</p>

Vesmír je plný „prchajících hvězd“, které se snaží uniknout ze své domovské galaxie. Patří mezi ně například Kappa Cassiopeiae ze souhvězdí Kasiopeji, která se vzhledem ke svým sousedům řítí vesmírem rychlostí přes 1 100 km/s.


Reklama

Některé hvězdy v Mléčné dráze se spořádaně pohybují s ostatními. Najdou se ale i takové, které se řítí nápadně velkou rychlostí a míří až za hranice naší Galaxie. Jedna z takových rebelských hvězd se teď pohybuje v souhvězdí Malé medvědice. A astronomové mají za to, že už vědí proč.

Dotyčnou hvězdou je neobvyklý bílý trpaslík LP 40−365. Podle týmu odborníků je mnohem menší, rychlejší, a také ožehnutější explozí, než běžní bílí trpaslíci. Zřejmě se zrodil při explozi supernovy, která byla slabší než obvykle, takže přežila větší část původní hvězdy, než bývá zvykem.

Co je ještě zajímavější, polomrtvý bílý trpaslík není v Mléčné dráze jediný. Autoři studie použili data evropské observatoře Gaia a vystopovali v nich tři další takové polomrtvé hvězdy, které mají podobné vlastnosti a podobné trajektorie pohybu jako bílý trpaslík LP 40−365.

TIP: Těsné páry bílých trpaslíků splynou do velmi exotického druhu hvězdy

Vědci se domnívají, že všichni tito zvláštní bílí trpaslíci jsou přeživšími doposud jen teoretického typu supernovy Iax. Tyto exploze by měly být slabší, než klasické supernovy typu Ia, k nimž dochází v těsných dvojhvězdách, kde bílý trpaslík krade hmotu svému hvězdnému partnerovi a pak exploduje. Pozůstatkem supernovy Iax by měl být právě takový „polomrtvý“ bílý trpaslík, kterému astronomové říkají „hvězda zombie“.

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907