Příběh československé vlajky: Jak vznikla a co symbolizují její barvy?

05.10.2019 - Lucie Jahodářová

Na svou státní vlajku můžeme být hrdí. Letos oslavila 99 let a už ve své době byla velmi moderní. Jaké okolnosti provázely její vznik? A jak vypadaly konkurenční návrhy?

<p><em>„Vlaj, naše vlajko, věčně vlaj, vlaj za bouře i za pohody! Chraň čest a řád a práce plody. Těch pro tě padlých odkaz haj.“</em> Napsal básník, prozaik a politik <strong>Viktor Dyk</strong> roku 1930, kdy nová československá vlajka končila první desetiletí své existence.</p>

„Vlaj, naše vlajko, věčně vlaj, vlaj za bouře i za pohody! Chraň čest a řád a práce plody. Těch pro tě padlých odkaz haj.“ Napsal básník, prozaik a politik Viktor Dyk roku 1930, kdy nová československá vlajka končila první desetiletí své existence.


Reklama

V improvizovaných podmínkách první světové války plnil funkci státní vlajky původně výsostný zemský symbol Čech bíločervené barvy, používaný nejpozději od 16. století. Na počátku republiky však přestal vyhovovat, a to především proto, že neodrážel sepětí českých zemí se Slovenskem. Kromě toho bylo například při vyznačování svrchovanosti na hranicích na obtíž, že shodné barvy mají také Polsko a Rakousko. Možným řešením bylo vložit barvu třetí – modrou. Ta společně s původní dvojicí představovala barvy Čech, Moravy a Slovenska a také trikoloru slovanskou. Navíc měly stejné zbarvení vlajky nejdůležitějších spojenců – Francie, Velké Británie, USA a předbolševického Ruska.

Nový státní symbol

Na konci roku 1918 vznikla z iniciativy profesora pomocných věd historických Gustava Friedricha takzvaná znaková komise. Od jara 1919 pracovala na úkolu vytvořit jednoduchou a nezaměnitelnou vlajku v daných barvách. Jejím členem se stal i koncipista státního archivu Jaroslav Kursa, který zpracovával a připravoval grafické podklady. Do května vypracoval soubor návrhů s možnými barevnými kombinacemi, mezi nimiž se objevila i varianta s klínem.

V té době byli k navrhování vlajky přizváni také členové Uměleckého sboru Památníku odboje, mezi nimi například František Kupka nebo Václav Špála. Na schůzce došlo ke střetu konzervativců prosazujících tradiční dvoubarevnou vlajku s těmi, kdo chtěli navázat na tradice husitské nebo i nejnovější, legionářské, a navrhovali například verzi s kalichem, lvem nebo kotvou.

S pověstnou troškou do mlýna přispěl rovněž grafik Vojtěch Preissig. Jeho návrhy se vyznačovaly symbolikou ovlivněnou dlouholetým pobytem ve Spojených státech amerických: obsahovaly obvykle čtveřici pěticípých hvězd představujících Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko. Překvapivě si získaly značnou podporu. Přesto byl nakonec jako nejvhodnější shledán Kursův návrh s modrým klínem do jedné třetiny délky vlajky. Ani tato verze však nebyla definitivní, četné protesty vedly k protažení klínu do poloviny délky. V takové podobě byla československá vlajka 30. března 1920 schválena.

Domnělá symbolika barev

V předválečném Československu odmítali vlajku s klínem zvláště čeští fašisté, kteří podporovali dvoubarevnou verzi především proto, že v klínu hledali zednářskou symboliku. Připomeňme, že modrý trojúhelník byl vykládán různě, přičemž podle jedné verze symbolizuje slovenské hory.

TIP: „Lid vzývá lípu, kloní se jí jako svátosti“ aneb Proč je lípa národním symbolem?

Ohledně trojbarevnosti vlajky se vedle historického zdůvodnění začaly uměle vytvářet nové, více či méně emocionální teorie symboliky barev. Podle jedné měla bílá znamenat svobodu a červená krev prolitou za její získání v modrých dálavách Velké války. Jiná verze viděla v bílé barvě čistou duši československého lidu, v červené obranu vlasti krví národa, a to pod jasným modrým nebem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907