Příběh Griffithovy hvězdárny

21.02.2019 - Komerční prezentace CK Go2

<p>Griffithova observatoř z ptačí perspektivy.</p>

Griffithova observatoř z ptačí perspektivy.


Reklama

Každé město má své ikonické panorama: Paříž symbolizuje pro celý svět Eiffelovka, New York  silueta mrakodrapů na Manhattanu, Prahu nejspíš pohled z nábřeží přes Karlův Most na Malou Stranu a Pražský hrad. S Los Angeles je to trochu složitější. Metropole na americkém západním pobřeží je v podstatě gigantickým slepencem více než stovky jednotlivých čtvrtí a částí, které v mnoha ohledech fungují jako samostatná města. Ne že by mělo nouzi o jednotlivé architektonické skvosty, jako jsou budovy radnice, Gettyho Centra nebo intimnější modernistický Stahlův dům. Ikonický je samozřejmě také nápis HOLLYWOOD na kopci zvaném trochu pompézně Mount (Hora) Lee, ale ten se koneckonců tyčí nad tou sice nejslavnější, ale jenom jednou částí města. Když chcete najít místo, kde byste si pořídili „selfíčko“, ze kterého bude na první pohled  zřejmé, kde jste, mám jiné doporučení: Griffithovu hvězdárnu a planetárium. Stojí na svahu ve stejnojmenném rozsáhlém parku díky mecenáši, jeho životní příběh stojí zmínku.

Welšský mecenáš

Griffith J. Griffith se narodil ve Wallesu, odkud jako patnáctiletý emigroval do Ameriky a přes Pensylvánii se dostal do Kalifornie. Pohádkově zbohatl investicemi do těžby stříbra a nemovitostí. Když mu bylo něco přes 30 let, koupil ranč nazývaný podle předchozích mexických vlastníků Los Felis a usadil se na něm. Při cestách po Evropě dospěl k přesvědčení, že by každé město mělo mít pořádný park. Los Angeles, které Griffith považoval za svůj nový domov,  v té době nemělo ještě ani 100 000 obyvatel, ale rychle rostlo a on chtěl přispět k jeho civilizovanému rozvoji. Věnoval proto městu asi 1 200 hektarů pozemků ze svého ranče s tím, že právě na nich má park vzniknout. Z dnešního pohledu je úsměvné, že městská rada pochybovala o smyslu takového daru. Pozemky v té době ležely asi míli od hranic tehdejšího Los Angeles, aby byly přístupné pro jeho obyvatele, bylo potřeba investovat do přístupových cest a do toho se nikomu moc nechtělo. Naštěstí pro budoucí generace převážil smysl pro velkorysou vizi rozvoje města a rada nakonec hlasovala pro přijetí Griffithova daru v roce 1896.

TIP: Poznejte Los Angeles, Las Vegas, NP Death Valley a další na jednom ze zájezdů do USA. Zájezd okruh Západní USA má pestrý program na 13 dní. 

Nevyrovnaný vizionář

Griffith J. Griffith patřil zjevně k typu lidí, které osobní bohatství přivádí k přesvědčení o vlastní neomylnosti a víře, že jedině velké vize stojí za prosazení. To mělo své stinné a světlé stránky. Na jednu stranu se nechal titulovat jako „plukovník“, i když v žádné armádě nikdy nesloužil. Veřejně o sobě tvrdil, že je abstinent, ale v soukromí holdoval alkoholu a pod jeho vlivem trpěl paranoidními představami. V roce 1903 v jednom ze záchvatů polovičního šílenství málem zastřelil manželku. Ta přežila, ale přišla o oko. Soud Griffithe poslal na dvě léta do vězení v San Quentinu a nařídil mu ústavní protialkoholní léčbu. Manželka se s ním rozvedla a on zůstal už do smrti sám. Právě takové dramatické zvraty v osobním životě ho zjevně trochu paradoxně inspirovaly k záměru vybudovat v „jeho“ parku  hvězdárnu. Astronomie byla totiž Griffithovým životním koníčkem. Když se jednou v jiné hvězdárně na Mount Wilson podíval na hvězdnou oblohu Haleovým zrcadlovým teleskopem o průměru 1,5 metru, nedalo mu to spát. Podle oficiální verze Griffithovy hvězdárny si v tu chvíli uvědomil, že takový pohled do nebes může zásadně změnit úhel pohledu člověka i na okolní pozemský svět. Rozhodl se umožnit stejný prožitek co nejširší veřejnosti a tak se zrodil nápad vybudovat v parku hvězdárnu a planetárium.

Posmrtný dar městu a světu

V té době už ale Griffith J. Grifith začínal cítit, že mu neslouží zdraví a že zřejmě takový cíl neuskuteční za svého života. Pamatoval na to ve své poslední vůli. Když v roce 1919 zemřel, převzala správu nad jeho jměním nadace. Hvězdárna byla nakonec postavená v letech  1933 – 1935 ve stylu art deco podle návrhu architekta Johna C. Austina, který mimochodem navrhl i zmíněnou losangeleskou radnici. Byl to jeden z mnoha projektů, na které v době hluboké krize přispěla federální vláda prezidenta Franklina Delano Roosevelta ve snaze povzbudit hospodářský růst a svým způsobem také zvednout morálku Američanů. Výsledkem je skutečný architektonický klenot, přístupný nejširší veřejnosti.

Okno do nebes s exkluzivním výhledem na Los Angeles

Oficiálním hlavním úkolem Griffithovy hvězdárny a planetária je přispívat k poznání vesmíru. Najdete v něm Foucaultovo kyvadlo, můžete juknout do zrcadlového teleskopu o průměru 305 milimetrů. Velmi oblíbená je také efektní prezentace Teslova transformátoru, i když se studiem vesmírné oblohy až tak moc nesouvisí. Největší atrakcí je ale nakonec elegantní budova samotná a výhledy z teras v jejím okolí. Není náhodou, že ji mají v oblibě filmaři: objevila se už v padesátých letech v jedné z klíčových scén snímku Rebel bez příčiny s Jamesem Deanem. Natáčely se u ní ale desítky jiných filmů a v posledních letech ji asi nejvíc zviditelnila taneční scéna v oskarovém muzikálu La La Land z roku 2016. Máte-li štěstí, den je jasný a smog není příliš hustý, dají se od ní pořídit skvělé panoramatické záběry vzdáleného trsu mrakodrapů v centru města, stejně jako nepříliš vzdáleného nápis HOLLYWOOD. Není divu, že je vedle Universal Studios, Chodníku slávy nebo pláží v Santa Monice Griffithova hvězdárna jedním z míst, které většina návštěvníků Los Angeles nechce v žádném případě vynechat. Má to jenom jednu stinnou stránku, na kterou se radím před návštěvou duševně připravit: množství turistů hlavně o víkendech znamená problém s parkováním a  ztížený pohyb po místech, odkud je nejlepší výhled. Ale nemá smysl si tím nechat kazit cestovatelský zážitek. Podobné je to koneckonců na všech turisticky zajímavých místech po celém světě.

  • Zdroj textu:

    Komerční prezentace CK Go2

  • Zdroj fotografií: Komerční prezentace CK Go2, Library of Congress

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ke zděšení maminky Žofie si František Josef vybral za manželku nezkrotnou Sissi.

Historie
Věda

Určování vítěze je často problematické. Hlavní sudí má proto k ruce také poradce okolo ringu.

Zajímavosti

Místo dopadu izraelské sondy Berešít.

Vesmír

Společně s Wehrmachtem se v Sudetech dočkali vděčnosti také příslušníci Freikorpsu, které ocenil i Adolf Hitler

Válka

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907