Příběhy vojáků z polského tažení (4): Pomoc od budoucího ministra obrany

08.05.2020 - Miroslav Mašek

Zůstává ironií osudu, že na straně Německa bojovali vojáci slovenské armády, zatímco Poláky ze všech sil podporovali Češi, kteří utíkali z okupované vlasti. Jedním z nich byl i Bohumír Lomský, budoucí náčelník štábu 1. čs. armádního sboru v SSSR.


Reklama

Bohumír Lomský (1914–1982) se původně jmenoval Bohumír Lenc a pocházel z Českých Budějovic. Hned po maturitě se dobrovolně přihlásil do armády a v srpnu 1936 absolvoval jako nejlepší z ročníku Vojenskou akademii v Hranicích. Posléze působil jako velitel čety a později roty v poddůstojnické škole pěšího pluku číslo 14. Následně se přihlásil k letectvu, přičemž v Prostějově absolvoval kurs leteckých pozorovatelů.

Z vězně ministrem

Po okupaci českých zemí odešel jako řada jiných mužů do Polska a v Krakově se přihlásil do československé vojenské skupiny. Když vypukla válka, dobrovolně se přihlásil do polských vzdušných sil, ale pro rychlý průběh tažení nestihl ani on, ani jiní naši letci do bojů účinněji zasáhnout. Lomský tak spolu s dalšími pouze přelétával letadla na základny nacházející se dále od fronty. Přesto si však za svou činnost Lomský i ostatní čs. vojáci zapojení do polské kampaně zaslouží slova uznání.

Po porážce Polska se stáhl s řadou spolubojovníků na území ovládané SSSR, kde prošel internačními tábory. Po vzniku naší vojenské jednotky se v roce 1942 stal zástupcem velitele čs. polního praporu. V bojích u Sokolova (březen 1943) dokonce Čechoslovákům velel místo Ludvíka Svobody, který stál v čele celého „úseku Svoboda“.

Později Lomský zastával funkci náčelníka štábu 1. československé samostatné brigády a následně celého armádního sboru. Po válce nadále stoupal v armádní hierarchii, mimo jiné absolvoval Nejvyšší vojenskou akademii K. J. Vorošilova – a opět jako nejlepší z ročníku. V letech 1956–1968 zastával funkci ministra národní obrany, ale za své postoje po srpnové okupaci se dočkal penzionování.

Příběhy vojáků z polského tažení:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907