Příběhy vojáků z polského tažení (6): Specialista na zvláštní operace

22.05.2020 - Miroslav Mašek

Přestože jméno Hanse-Albrechta Herznera málokdo zná, jednalo se o prvního vojáka, jenž zasáhl do druhé světové války – a to týden před jejím oficiálním vypuknutím...

<p>Hans-Albrecht Herzner (s brigadýrkou uprostřed) mezi svými podřízenými.</p>

Hans-Albrecht Herzner (s brigadýrkou uprostřed) mezi svými podřízenými.


Reklama

Hans-Albrecht Herzner (1907–1942) pocházel z rodiny postupimského architekta a roku 1913 nastoupil na gymnázium v Berlíně. Studium přerušila Velká válka a mladík se dočkal maturity až roku 1927, za dalších deset let získal doktorát na Univerzitě Fridricha Viléma. 

Po absolvování povinné vojenské služby se Herzner stal záložním důstojníkem u pěšího pluku č. 9. Od srpna do října 1938 působil jako vědecký poradce na Vrchním velitelství pozemních sil, poté nastoupil – už ve službách rozvědky Abwehr – na velitelství VII. sboru ve Vratislavi. V šarži poručíka sloužil v praporu zvláštního určení Bau-Lehr-Regiment z. b. V. 800, z něhož se později vytvořilo jádro speciálních jednotek Brandenburg

Hitler původně hodlal zahájit útok na Polsko už ráno 26. srpna a právě tehdy měl vyrazit do akce i Herzner. Dostal rozkaz sestavit ze sudetských Němců komando, jež by obsadilo oba jablunkovské tunely na hranicích mezi Polskem a protektorátem Čechy a Morava. Záškodníci měli tunely udržet otevřené pro vojska německé 7. armády. Oddíl v noci z 25. na 26. srpna skutečně obsadil nádraží v Mostech, ale obránci tunelů ihned zahájili palbu. Informace o dalším průběhu se liší – podle německých zdrojů Herzner tunely dobyl, ale obdržel informaci o odložení útoku na 1. září a stáhl se. Polské prameny tvrdí, že se Němci do tunelů vůbec neprobili a po několika hodinách je vojáci z Mostů vytlačili.

TIP: Neznámí hrdinové: Kdo jsou první a poslední oběti války

Šéf Abwehru Wilhelm Canaris navrhl udělit Herznerovi Železný kříž II. třídy, k čemuž však kvůli uskutečnění akce v době míru nedošlo (získal ho až později). V letech 1940–1941 velel nadporučík Herzner praporu Nachtigall složenému z ukrajinských nacionalistů, v září 1942 zemřel na následky střelného zranění.

Příběhy vojáků z polského tažení:

  • Zdroj textu:

    II. světová Speciál

  • Zdroj fotografií: Wikipedia, Bundesarchiv (via Wikipedia), fotoarchiv VÚA-VHA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907