Příběhy vojáků z polského tažení (6): Specialista na zvláštní operace

22.05.2020 - Miroslav Mašek

Přestože jméno Hanse-Albrechta Herznera málokdo zná, jednalo se o prvního vojáka, jenž zasáhl do druhé světové války – a to týden před jejím oficiálním vypuknutím...

<p>Hans-Albrecht Herzner (s brigadýrkou uprostřed) mezi svými podřízenými.</p>

Hans-Albrecht Herzner (s brigadýrkou uprostřed) mezi svými podřízenými.


Reklama

Hans-Albrecht Herzner (1907–1942) pocházel z rodiny postupimského architekta a roku 1913 nastoupil na gymnázium v Berlíně. Studium přerušila Velká válka a mladík se dočkal maturity až roku 1927, za dalších deset let získal doktorát na Univerzitě Fridricha Viléma. 

Po absolvování povinné vojenské služby se Herzner stal záložním důstojníkem u pěšího pluku č. 9. Od srpna do října 1938 působil jako vědecký poradce na Vrchním velitelství pozemních sil, poté nastoupil – už ve službách rozvědky Abwehr – na velitelství VII. sboru ve Vratislavi. V šarži poručíka sloužil v praporu zvláštního určení Bau-Lehr-Regiment z. b. V. 800, z něhož se později vytvořilo jádro speciálních jednotek Brandenburg

Hitler původně hodlal zahájit útok na Polsko už ráno 26. srpna a právě tehdy měl vyrazit do akce i Herzner. Dostal rozkaz sestavit ze sudetských Němců komando, jež by obsadilo oba jablunkovské tunely na hranicích mezi Polskem a protektorátem Čechy a Morava. Záškodníci měli tunely udržet otevřené pro vojska německé 7. armády. Oddíl v noci z 25. na 26. srpna skutečně obsadil nádraží v Mostech, ale obránci tunelů ihned zahájili palbu. Informace o dalším průběhu se liší – podle německých zdrojů Herzner tunely dobyl, ale obdržel informaci o odložení útoku na 1. září a stáhl se. Polské prameny tvrdí, že se Němci do tunelů vůbec neprobili a po několika hodinách je vojáci z Mostů vytlačili.

TIP: Neznámí hrdinové: Kdo jsou první a poslední oběti války

Šéf Abwehru Wilhelm Canaris navrhl udělit Herznerovi Železný kříž II. třídy, k čemuž však kvůli uskutečnění akce v době míru nedošlo (získal ho až později). V letech 1940–1941 velel nadporučík Herzner praporu Nachtigall složenému z ukrajinských nacionalistů, v září 1942 zemřel na následky střelného zranění.

Příběhy vojáků z polského tažení:

Reklama

  • Zdroj textu:

    II. světová Speciál

  • Zdroj fotografií: Wikipedia, Bundesarchiv (via Wikipedia), fotoarchiv VÚA-VHA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907