Letec Marcel Pliat: Černé eso v ruském rukávu
Příběh jediného černošského letce sloužícího v ruském carském letectvu je protkán obětavostí a hrdinstvím. Tento exotický mladík nejenže létal v ohromném bombardéru Ilja Muromec, ale byl také dvakrát vyznamenán svatojiřským křížem.
Původ Marcela Pliata je a asi i navždy zůstane zahalen tajemstvím. Ačkoliv se lidé v jeho okolí domnívali, že jde o Afričana, řada pramenů jako místo narození uvádí francouzskou Polynésii nebo přímo Paříž. Shodují se alespoň na datu narození (18. února 1890), následně chlapec žil se svou matkou právě v Paříži. Ta ale v roce 1907 zamířila do Ruska, kde sloužila jako chůva v bohaté kupecké rodině. Tam se mladý Marcel naučil jazyku a několik let se živil jako řidič v Rusko-Baltském vagonovém závodě v Rize. Později pracoval například v montážní dílně automobilového oddělení nebo v petrohradských dílnách leteckého oddělení, kde se vyráběly motory.
Služba carovi
Když vypukla válka, měl se jako francouzský občan vrátit do vlasti, ale raději vstoupil do carské armády. Nejprve sloužil jako svobodník v 1. záložní automobilové rotě železničního vojska a brzy získal poddůstojnickou hodnost. V září 1915 jej přeložili k bombardovací letce a krátce působil jako mechanik, ale brzy se stal členem osádky těžkého bombardéru Sikorsky S-22 (znám jako Ilja Muromec) poručíka Avenira Konstenčika.
Marcel Pliat se proslavil unikátními hrdinskými činy. Hned při jeho prvním letu 26. března 1916 praskla v jednom z motorů část hřídele a nařízla trubku s chladicí kapalinou, takže hrozilo zastavení motoru. Duchapřítomný černoch navzdory silné protiletecké palbě vylezl na křídlo a pokusil se trhlinu opravit. To se mu nepodařilo, a tak se usadil, sevřel trubku oběma rukama a více než hodinu – než letadlo přistálo – bránil unikání kapaliny. Za tento hrdinský čin později obdržel Kříž sv. Jiří IV. stupně.
Další výlet na křídlo
Již 13. dubna podnikla jeho osádka bombardovací nálet na železniční stanici Daudzeva v dnešním Lotyšsku. Silná německá protiletadlová obrana však stroj několikrát zasáhla a šrapnel dokonce zranil i velitele Kostenčika. Poškozené letadlo ztrácelo rychlost i výšku a Pliat dokonce vypadl ze své kabiny. Naštěstí se dokázal zachytit vzpěry křídla, načež přelezl k poškozenému motoru a pustil se do oprav. Také díky jeho zásahu se S-22 dokázal vrátit na letiště a statečný Francouz získal Kříž sv. Jiří III. stupně a byl povýšen na vyššího poddůstojníka. Během jednoho z dalších letů v říjnu 1916 Pliat sloužil jako zadní střelec, když bombardér napadly tři německé stíhačky. Osádce se ale útok podařilo odrazit a dva nepřátelské albatrosy sestřelit.
Během bojového nasazení Pliat získal řadu cenných zkušeností, o něž se později podělil s konstruktérem Igorem Sikorským, a dokonce si dovolil navrhnout několik úprav. Autor bombardéru prý vzal jeho rady v potaz a zohlednil je při dalším vývoji. Marcel Pliat se stal miláčkem ruské propagandy a několikrát se objevil na stránkách novin. Na začátku roku 1918 se pak vrátil do vlasti, kde byl mobilizován. S francouzskou armádou se pak dostal koncem roku 1918 do Československa, kde působil skoro rok. Poté zamířil opět domů, odešel do civilu a živil se jako mechanik ve francouzských leteckých závodech.
