Příběhy vojáků z polského tažení (5): Major Hubal, poslední voják a první partyzán

15.05.2020 - Miroslav Mašek

Příběh Henryka Dobrzanského, známého ve své domovině jako „poslední voják a první partyzán“, by vydal na hollywoodský film

<p>Partyzánský oddíl Henryka Do­brzanského bojoval až do jara 1940.</p>

Partyzánský oddíl Henryka Do­brzanského bojoval až do jara 1940.


Reklama

Henryk Dobrzanský (1897–1940) se narodil do šlechtického rodu a od dětství tíhl k armádě. Prvotní výcvik prodělal už v patnácti a po vypuknutí Velké války se přihlásil do Polských legií, v jejichž řadách absolvoval řadu bitev. Po osamostatnění Polska bojoval proti bolševikům, za což obdržel četná vyznamenání.

Šílený major

Ve 20. a 30. letech sloužil Dobrzanski u kavalerie a vypracoval se ve schopného velitele. A také výjimečně zdatného jezdce, což zúročil jako reprezentant Polska v parkurových závodech. Před válkou se už v šarži majora stal zástupcem velitele 110. záložního hulánského regimentu – určeného pro druhý sled, ale kvůli rychlému německému postupu už 11. září 1939 nasazeného do bojů. Vpád Rudé armády zastihl hulány u Grodna, po jehož kapitulaci dostali rozkaz stáhnout se do Litvy. Velitel pluku podplukovník Jerzy Dąbrowski se raději pokusil proniknout k Varšavě, avšak po těžkých ztrátách jednotku rozpustil. 

Dobrzanski tento krok odmítl, převzal velení zbývajících 180 vojáků a pokračoval k metropoli. Když 27. září z rádia zazněla zpráva o její kapitulaci, oznámil svým mužům odhodlání dál bojovat proti okupantům. Pět desítek z nich výzvu vyslyšelo a vydali se na jih s cílem probít se do Maďarska. U Dęblina se oddílu podařilo přemoci skupinu Němců, což Dobrzanského motivovalo ke změně rozhodnutí – zůstat na mateřské půdě a bít se do posledního dechu. Zbytek pluku se proměnil v partyzánskou skupinu a její velitel přijal krycí jméno Hubal.

V dalších měsících odbojáři absolvovali několik úspěšných střetů s nepřítelem v okolí Kielců. Civilisté jim pomáhali vyhýbat se léčkám, za což okupanti stovky osob popravili. Nakonec se Němci rozhodli s „šíleným majorem“ rázně skoncovat a na jaře 1940 ustavili silný pronásledovací oddíl. Zřejmě kvůli zradě padli partyzáni 30. dubna do léčky a podlehli přesile. Raněného Hubala okupanti dobili, mrtvolu pro výstrahu vystavili a poté zřejmě spálili.

Příběhy vojáků z polského tažení:

  • Zdroj textu:

    II. světová Speciál

  • Zdroj fotografií: Wikipedia, Bundesarchiv (via Wikipedia), fotoarchiv VÚA-VHA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907