Příliš nebezpečná obloha (2): Krvavý duben nad západní frontou

Převaha ve vzduchu se v průběhu Velké války stala důležitým předpokladem pro úspěch každé větší pozemní akce. Vybojovat ji měli stíhací piloti. Jen málokdy ji však nějaká strana získala beze zbytku. Asi nejblíže k tomu měli Němci v dubnu 1917 a tento měsíc si rovněž vysloužil přívlastek „krvavý“

21.05.2021 - Marek Brzkovský



Prvního dubna 1917 Britové přišli „jen“ o dva sestřelené průzkumné stroje a o pozorovací balon. Nic zatím nenasvědčovalo tomu, co se bude v následujících dnech dít.

Předchozí část: Příliš nebezpečná obloha (1): Krvavý duben nad západní frontou

O den později pak ale šlo k zemi šest „průzkumáků“ a v soubojích s albatrosy podlehl i jeden stíhací Sopwith Pup a Nieuport 23. Němci na britském úseku fronty nárokovali sedm vítězství a sami přišli o čtyři stroje. Už tehdy velmi slavný velitel Jasta 11 Manfred von Richthofen pronásledoval jeden britský RAF B.E. 2, jenž se snažil uniknout těsně nad zemí. Zadní střelec po Němci zuřivě pálil až do okamžiku, kdy jeho stroj narazil v plné rychlosti do domu, jemuž se nestihl vyhnout. „Rudý baron“ si o tomto boji poznamenal: „Byl to zase jeden případ jejich skvělé odvahy. Bránili se až do samého konce.“

Bez ohledu na ztráty

Třetí dubnový den přidali císařští letci další úspěchy a vznesli nárok na 10 sestřelů. Britové ve skutečnosti odepsali šest průzkumných strojů, dvě zastaralé stíhačky D.H. 2 s tlačným motorem a jen jeden moderní Nieuport 17. Královské letectvo se snažilo zajistit před začátkem ofenzivy co nejlepší průzkum, a tak vysílalo velké množství letadel bez ohledu na ztráty. Operace tohoto typu pokračovaly i 4. dubna 1917 a k zemi se poroučely tři průzkumné stroje.

O den později ale bylo mnohem hůře a z operací se nevrátilo jedenáct „průzkumáků“ a jedna zastaralá stíhačka D.H. 2. Ztráty ale utržily i nieuporty, kterých se nevrátilo pět. Jejich piloti od 60. perutě svedli těžký boj během útoku na pozorovací balon – jeden z nich šel k zemi po zásazích od protiletadlových děl a další dva pak sestřelili stíhači od Jasta 3. Velmi špatně dopadla i premiéra nového dvoumístného Bristolu F.2. Stroje 48. perutě vedl slavný držitel Viktoriina kříže Leefe Robinson, když na ně udeřily albatrosy od Jasta 11 v čele se samotným von Richthofenem. Jeho muži udělali s nepřítelem krátký proces – k zemi šly čtyři ze šesti F.2 včetně Robinsonova. Ten sice přežil, ale válka pro něj skončila, protože padl do zajetí.

Boje se stupňují

Další krvavá lázeň přišla hned následujícího dne, kdy královské vzdušné síly odepsaly 26 strojů! Většinou se opět jednalo o „průzkumáky“ operující v německém týlu. Tyto výzvědné akce byly stále nebezpečnější, ale velení informace nutně potřebovalo. Bojovalo se i na francouzském úseku fronty a země galského kohouta odepsala devět letadel, pouze v jediném případě ale šlo o stíhačku. Němci nárokovali rovných 40 sestřelů a sami odepsali jen šest letounů. Sedmého dubna se britští stíhači pokusili převážit misky vah na svou stranu a během dne došlo k několika zuřivým vzdušným soubojům.

Piloti nieuportů od 1., 29. a 60. perutí podnikli několik akcí a takřka pokaždé, když přeletěli frontu, dostali se do souboje s německými albatrosy. Nejtěžší ztráty utržila 60. peruť, která odepsala dva padlé stíhače, jeden utržil zranění a další padl do zajetí. Jen slabou náplast pak představoval úspěch budoucího nejlepšího esa britského impéria Williama Bishopa, který odpoledne sestřelil jeden albatros a pak zapálil pozorovací balon.

Ustrašení Francouzi, ostří Angličané

Přesto Britové s buldočí zarputilostí pokračovali v ofenzivě, což ocenil i nejúspěšnější německý stíhač Manfred von Richthofen, který si britských pilotů velmi vážil: „Velmi mnoho záleží na tom, proti jakému soupeři stojíte, zda máte proti sobě ustrašené Francouze nebo ty ostré chlapíky – Angličany. Francouz se boji vyhne, Angličan nikdy.“

Boje pokračovaly i příští den ve stejném tempu a Britové ztratili 19 letadel. Většinou šlo opět o průzkumné stroje, o dva nieuporty ale přišla i 29. peruť. Za řídící pákou jednoho z nich přišel o život i velitel jednotky major Milot. „Zářezy na pažbu“ přidal i poručík Bishop, když sestřelil německý pozorovací stroj a během urputného manévrového souboje poslal k zemi dva stíhací albatrosy.

Nebe nad Arrasem

Devátého dubna začala dlouho připravovaná britská ofenziva. Přestože jí počasí příliš nepřálo a dešťové přeháňky donutily letce omezit operace, přesto RFC odepsaly během dvou dnů osm strojů. Jedenáctého ale od rána svítilo slunce a obě strany toho hodlaly využít. Do vzduchu vyrazilo velké množství královských letounů a 19 se jich už nevrátilo. Jeden B.E. 2d zlikvidoval i Manfred von Richthofen, šlo o jeho 40. sestřel.

TIP: Rytíři, nebo zabijáci? Každodennost stíhacích es za Velké války

O dva dny později ztráty RFC opět překročily magickou dvacítku, když šlo k zemi 21 letadel. Například 59. peruť přišla o šest průzkumných R.E. 8, deset letců zahynulo a dva padli do zajetí. Takováto „jatka“ silně zasáhla morálku průzkumných útvarů, jejich příslušníci ale přesto museli znovu nad frontu. Také 14. dubna pokračovaly intenzivní boje a na své základny se nevrátilo dalších 21 britských letounů za cenu devíti strojů na straně nepřítele.

Dokončení: Příliš nebezpečná obloha (3): Krvavý duben nad západní frontou (vychází v pátek 28. května)


Další články v sekci