Přispějte na univerzitu! Jak vysoké školné se platilo ve středověku?

19.10.2020 - Tomáš Konečný

Financování univerzit ve středověku nebylo vůbec snadné, jelikož školy musely být soběstačné. Instituce nesoucí jméno Karla IV. se tak uchýlila k zavádění řady neustále se měnících poplatků

<p>Univerzita vybírala poplatky od studentů i mistrů, a kdo nepřispěl, tomu hrozila mimo jiné pokuta.</p>

Univerzita vybírala poplatky od studentů i mistrů, a kdo nepřispěl, tomu hrozila mimo jiné pokuta.


Reklama

Středověké univerzity si finance obstarávaly samy a výjimku nepředstavovala ani ta pražská: Jelikož příjmy z poplatků za promoce či zápis do univerzitní matriky nepostačovaly, rozhodla se škola v roce 1389 vyhlásit sbírku, do níž měli mistři přispět groš, zatímco bakaláři a studenti půl groše. Kdo nezaplatil, toho čekalo vyloučení. Zároveň bylo stanoveno, že za získání titulu v Praze se vedle poplatku dané fakultě musí odvést i taxa do univerzitní pokladny. Polovina vybrané částky měla sloužit na splacení dluhů vůči artistické fakultě, zbytek šel na akutní výlohy. 

Potřebujeme víc

Protože zejména platby za papežské výsady byly vyšší než běžné univerzitní příjmy, rok poté se dále stanovilo, že každý člen akademické obce musí instituci dobrovolně odevzdat tolik, kolik v Praze ročně utratí za stravu. K výběru byli dokonce jmenováni dva zvláštní pracovníci. Již 2. prosince 1391, po roce a půl, byla ovšem uvedená povinnost zrušena a finanční problémy univerzity přetrvávaly. Když roku 1395 získala dvě papežské buly, náklady na jejich vydání neměla z čeho pokrýt. Po dlouhých debatách proto v roce 1397 vypsala další výběrčí pravidla: U studentů mělo jít o příspěvek ve výši jejich týdenních nákladů, od mistrů pak škola poptávala osm až šestnáct grošů.

TIP: Dějiny evropského vzdělání: Pět nejstarších univerzit 

Jelikož vedení instituce počítalo s tím, že nová pravidla vyvolají rozruch, zinscenovalo v Karolinu až divadelní výstup, při němž jeho členové před všemi slavnostně vhodili mince do kasy. Obavy se nakonec potvrdily: Příslušníci saského národa se postavili proti placení odvodů. Teprve po několika ústupcích došlo ke schválení sbírky, která se měla vztahovat také na všechny toho roku přijaté studenty.

Poplatek, nebo pokutu

Těm, kdo nechtěli zaplatit, hrozila mimo jiné pokuta, nesměli být připuštěni ke zkouškám, a dokud do sbírky nepřispěli, přišli o veškeré výsady – včetně zproštění povinnosti platit daně, které se na univerzitní učence a studenty vztahovalo. Tři dny po zmíněném shromáždění v Karolinu se dokonce mistři usnesli, že má rektor jména neplatičů vyhlásit, a pokud tito do osmi dnů nezaplatí, škola je vyloučí. V dalším měsíci se pak příjmy univerzity rychle zvýšily, když byly zpoplatněny podpisy mistrů bez ohledu na schvalovaný dokument. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907