Přízrak mlžného lesa: Himálajský endemit satyr Blythův

10.04.2021 - Pavel Handrk

Navzdory ochraně, kterou satyr Blythův (alespoň na papíře) všude požívá, je kriticky ohrožený především odlesňováním a pytláctvím. V přírodě přežívá populace odhadovaná na 2–10 tisíc kusů a její velikost se stále zmenšuje.

<p><strong>Satyr Blythův</strong> <em>(Tragopan blythii) </em>je endemickým druhem pro oblast východní Himaláje, ve výrazně fragmentovaných populacích se vyskytuje na území Indie, Bhútánu, Myanmaru a Číny. Vzhledem k jeho skrytému způsobu života ve stálezelených horských lesích s hustým podrostem kapradí a bambusu jsou pozorování z volné přírody velmi vzácná.</p>

Satyr Blythův (Tragopan blythii) je endemickým druhem pro oblast východní Himaláje, ve výrazně fragmentovaných populacích se vyskytuje na území Indie, Bhútánu, Myanmaru a Číny. Vzhledem k jeho skrytému způsobu života ve stálezelených horských lesích s hustým podrostem kapradí a bambusu jsou pozorování z volné přírody velmi vzácná.


Reklama

V mechu pokrývajícím kmeny a větve okolních stromů se třpytí kapky vody a kužely slunečních paprsků prorážejí pomalu řídnoucí mlhou. Samička endemického trogona Wardova (Harpactes wardi) konečně zareagovala na nahrávku, kterou se ji náš průvodce Khandu snažil už skoro hodinu přivábit. Ale snad proto, že nahrávka nebyla zrovna kvalitní (začínala kukáním kukačky a končila blíže neurčitelným skřípotem), usedla samička na větev asi 50 metrů daleko a ne a ne přiletět blíž.

Khandu pouští svoji nahrávku neúspěšně stále dokola, když tu je jeho pozornost náhle obrácena od samičky trogona úplně jiným směrem. Ze svahu vlevo od nás se ozvalo hlasité táhlé sténání (něco jako úha – úúha – úúúha ). Zvuk, který jsem si před odjezdem mezi jinými stáhl z databáze xeno-canto, ale ani ve snu jsem nedoufal, že ho tu doopravdy uslyším.

Přízrak mlžného lesa

Jsme v rezervaci Eaglenest ve východní Himálaji v indickém svazovém státě Arunačalpradéš, v mlžném lese ve výšce asi 2 500 m n. m. Zvuk, který právě posloucháme, je volání samce satyra Blythova (Tragopan blythii), krásného a extrémně vzácného druhu bažanta. Khandu mě nemusí dvakrát pobízet, abych nechal samičku trogona být a vyrazil okamžitě za satyrem. Opatrně našlapujeme hustým podrostem, čas od času se zastavíme a špicujeme uši, odkud se satyr ozve příště. Najednou ho zaslechneme hrabat v listí kousek od nás, skoro přestáváme i dýchat a veliký rudo-šedý kohout vyskočí na kámen v mechu jen pár metrů před námi. Mám ho krásně v hledáčku, ale autofocus v šeru lesa a hustém podrostu jen bezradně přeostřuje dopředu a dozadu.

TIP: Harpyje pralesní: Mýtická okřídlená stvůra z povodí Amazonky

Po pár sekundách satyr z kamene seskakuje a opět mizí ve vysokém kapradí. Vypadá to, že jsem právě propásl životní šanci a ve tváři se mi zračí odpovídající zklamání. Přál bych si, aby mi jako normálním ptáčkařům stačilo satyra vidět a nemusel ho rovnou i fotit. Průvodce Khandu se nicméně překonává, a po dalších asi 15 minutách se nám daří satyra znovu lokalizovat a tentokrát (po přechozím sundání telekonvertoru) i fotit. Na několik sekund dokonce zapózuje mezi mechem porostlými stromy kousek od pěšiny, na které stojíme, holt když se štěstí unaví…

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Pavel Handrk (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Už dnes je Čína téměř bezhotovostní. Platba kartou či mobilem znamená pro uživatele větší pohodlí.

Zajímavosti

První marsovské město Nüwa by mohlo vzniknout v oblasti v Tempe Mensa.

Vesmír

Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.

Příroda

Katharine a Spencer prožili na hollywoodské poměry opravdu klidný a solidní románek.

Historie
Revue

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907