Pro případ katastrofy: Podzemní nemocnice Na Bulovce pojme až 1 000 lidí

05.08.2019 - Eva Wagner

Pro případ katastrofy jsou na mnoha místech rozmístěny kryty, do kterých se obyvatelstvo může uchýlit a přežít. Mají je i některé nemocnice a je nasnadě, že se od klasických civilních vcelku liší. Ukrývají v podstatě plnohodnotná zařízení umožňující zachraňovat životy, i kdyby na povrchu zuřila pohroma

<p>Bez jakéhokoliv vnějšího zásahu mohou lidé uvnitř přežít tři dny. Po tu dobu je v krytu dostatek vzduchu, vody i elektřiny a může být tedy hermeticky uzavřen. </p>

Bez jakéhokoliv vnějšího zásahu mohou lidé uvnitř přežít tři dny. Po tu dobu je v krytu dostatek vzduchu, vody i elektřiny a může být tedy hermeticky uzavřen. 


Reklama

Areál jedné z největších pražských nemocnic, Nemocnice Na Bulovce, je velmi členitý. Proto není divu, že lze snadno přehlédnout nenápadné zelené dveře zavrtané do boku kopce, na němž se nachází heliport.  

Pod masou zeminy se rozkládá podzemní nemocnice, která byla vystavěna jako protiatomový kryt. Výstavba objektu trvala přibližně deset let, přičemž plně zprovozněn byl v roce 1962, připravený ochránit své obyvatele před dopady možné katastrofy. Atmosféra studené války je v interiéru stále patrná, i když dnešním návštěvníkům možná více připomene nějaký postapokalyptický film.

Při vstupu do podzemí překvapí poměrně čerstvý a příjemný vzduch, teplota ve vnitřních prostorách se po celý rok udržuje přibližně mezi 20–25 °C. Široká a dlouhá chodba zase prozrazuje, že je kryt prostorný a nepůsobí klaustrofobicky, třípatrový objekt je totiž schopný pojmout až 1 000 lidí.

Při katastrofě

Bez jakéhokoliv vnějšího zásahu mohou lidé uvnitř přežít tři dny. Po tu dobu je v krytu dostatek vzduchu, vody i elektřiny a může být tedy hermeticky uzavřen. Po třech dnech dojde ve starém diesel agregátu nafta, a kryt se tak ocitne bez elektřiny. Podzemní nemocnice je samozřejmě primárně napojená na vnější elektrickou síť, diesel agregát má pokrýt případný black out.  

Kryt je připravený k užití v krajních situacích. „Objekt je stavěný na válku. Lidé uvnitř by měli bez problémů přežít chemický útok, protože se dá hermeticky uzavřít a navíc je tu zabudovaná i vzduchová filtrace,“ vysvětluje ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček a dále pokračuje: „Zdejší zdi mají tři čtvrtě metru a jsou ze železobetonu. Kryt je chráněn rozpraskovou deskou, která zabraňuje jeho poškození při bombardování, takže by měl vydržet opravdu hodně, ale jestli by přežil přímý zásah moderními zbraněmi, si nejsem jistý. Záleží na tom čím... Zajímavostí také je, že železobeton v čase nedegraduje, takže čím je starší, tím je kvalitnější a má větší odolnost.“

Nový život

Kromě několika pracovníků, kteří se starají o chod podzemní nemocnice, zařizují nové vybavení nebo případné opravy, zeje nemocnice po většinu roku prázdnotou. Nedávno byly ale prostory zpřístupněny prohlídkám.

„Děláme prohlídky pro studenty zdravotnických škol a teď nově i pro zaměstnance. Zájem o ně je veliký,“ uvádí Jan Kvaček. Předpokládá, že v budoucnu snad umožní prohlídky i pro širokou veřejnost. Je to zkrátka rarita. Druhý velmi podobný kryt se nachází v Thomayerově nemocnici. Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice v Motole tyto kryty už zrušily.

Uvnitř nemocnice

Chodby podzemní nemocnice jsou matně osvětlené zářivkami. Provádí nás zaměstnankyně krytu, paní Renáta Fonková. Nejdřív vstupujeme k nádrži, která může pojmout 45 m3 vody, ale v současné chvíli je prázdná kvůli rekonstrukci. Jedná se o nádrž na užitkovou vodu, na chlazení diesel agregátu či na splachování. „Nádrž se napouští šest hodin,“ vysvětluje paní Fonková, „což je také doba, během které by se sem musel nastěhovat veškerý personál a pacienti. Během té doby jsme schopní kryt také plně zprovoznit.“

Přicházíme do vzduchové komory, kde se nacházejí filtry a ventilace. Rovněž je zde samostatná studna, která byla nedávno vyčištěna. Než se bude moci zase znovu používat, musí se vyzkoušet kvalita vody. Voda ze studny je rozvedená po celém krytu systémem potrubí, aby byla připravená k užití, kdyby byla životodárná tekutina z vnějších sítí kontaminovaná.

Vstupujeme do technického zázemí s filtroventilací, ta má za úkol čistit vzduch, vytápět prostor a případně jej dokáže i ochladit jako klimatizace. Konečně se také dostáváme ke dříve zmiňovanému diesel agregátu Škoda 8, který stál v komplexu jako úplně první. Při výstavbě byl nejdříve vyvrtán otvor ve skále, celá stavba pak pokračovala od tohoto stroje směrem nahoru. Ve spodním patře se nachází ještě nový elektrokotel instalovaný v lednu letošního roku, který ohřívá teplou vodu pro všechna tři patra.

Spojení se světem venku

V případě katastrofy je v podzemní nemocnici kontakt s vnějším světem poněkud omezený. „Signál sice v krytu není, ale máme tu zavedený internet, jsou tu dvě telefonní linky a televize, takže kdyby se něco stalo venku, tak nejsme úplně odstřižení,“ říká ředitel Jan Kvaček. O situaci v těsném okolí krytu však nemají jeho obyvatelé ani ponětí, kryt nemá žádná okna ani vlastní kamerový systém.

Zaměstnanci tedy tráví pracovní dobu v umělém osvětlení, stejně tak i naše průvodkyně. „Jsem na to zvyklá, je tu klid. Vždycky ale, když někdo přijde na návštěvu, se ptám, jak je venku, protože to nevím...“

Místnosti pro lékaře a pacienty

Vyšetřovna je místnost bez jakéhokoliv moderního vybavení, v případě nutnosti by se sem muselo vše přivézt z areálu velké nemocnice nad povrchem.  

Co se týče operačních sálů, dříve byly v podzemní nemocnici dva. Sál určený na gynekologické operace byl naprosto zdevastovaný a byla místo něj vybudována prostorná vyšetřovna pro pacienty. Na funkčním operačním sále je minimum vybavení, v případě krize se počítá s dovozem zdravotnické techniky shora. Za zmínku stojí dobové nádoby na sterilizaci lékařských nástrojů a zastaralé, ale stále funkční přístroje pro anesteziology. „Chtělo by to zkušené lékaře, mladí by možná nevěděli, jak s tím pracovat,“ směje se paní Fonková. Lékařský pokoj je zatím nedokončený, nachází se v něm jenom lehátko.

Lůžková oddělení

V nemocnici se nachází pět lůžkových oddělení o kapacitě 60 lůžek. Úklid provádějí zaměstnanci jednou týdně a postele převlékají do čerstvě vypraného povlečení jednou za rok.

Postele jsou kovové se slamníkovými matracemi, jejich výhodou je hlavně menší rozměr než u moderních lůžek, a tak se jich do omezeného prostoru může vejít více. Kromě dětského oddělení a oddělení pro dospělé je zde ještě malé infekční a jednotka intenzivní péče s funkčním dýchacím přístrojem.

Na dětském oddělení bydlí několik plyšových zvířátek, ale v opuštěném objektu působí možná trochu strašidelně. „Na dětském lůžkovém oddělení to bylo předtím takové smutné, proto nám nedávno studenti zdravotních škol darovali pytel plyšáků. Sháníme věci, kde se dá,“ dodává paní Fonková.

Sklady a další místnosti

Ve skladech je zásoba zdravotnického materiálu, která je určená pro krizovou připravenost. Dále jsou zde umístěné informační cedule, nosítka a další věci určené pro případ hromadného příjmu osob, tedy pro takzvaný Traumaplán.

TIP: Konec lidstva 5× jinak: Vyhladí nás geneticky upravené viry?

V objektu se nachází i sklad civilní obrany plný plynových masek, petrolejek a manipulačních postrojů. Nikoho nepřekvapí ani společenská místnost, kde se v současnosti konají porady. Samozřejmostí je kuchyňka, dílna, koupelny a márnice. Kryt se udržuje i za podpory HZS HMP, který na provoz pravidelně přispívá. Dnes se zaměstnanci snaží, aby se dalo v nemocnici tři dny bez problémů přežít. „Opravy se v krytu dělají tak často, jak jen finance dovolí,“ dodává na závěr Jan Kvaček a doufá, že využít podzemní nemocnici nebude nikdy potřeba. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907