Reklama


Problém moderní doby: Příliš časté sezení škodí naší paměti

18.04.2018 - Stanislav Mihulka

Sedavé zaměstnání neškodí jen naší postavě. Podle vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles škodí i našemu mozku…

<p>Sezení se nemá přehánět</p>

Sezení se nemá přehánět


Reklama

Dnešní lidé spoustu svého času prosedí. Počítače, telefony, televize nebo knihy jsou příliš velkými lákadly. Zvlášť starší lidé z toho ale mohou mít problémy, které souvisejí se změnami v mozku.

Vědci Kalifornské univerzity v Los Angeles zjistili, že když lidé velkou část dne stráví sezením, například za pracovním stolem, tak se jim kvůli tomu zřejmě zmenšuje oblast spánkového laloku v mozkové kůře, která úzce souvisí s pamětí.

TIP: Manželský benefit: Sezdané páry jsou mnohem méně náchylné k demenci

Příliš dlouhé sezení tím pádem může vést k poklesu výkonu mozku a k rozvoji demence u lidí středního a vyššího věku. Zároveň se ukazuje, že ani důkladné cvičení nedokáže plně zvrátit škodlivé důsledky přílišného sezení. Podle vědců je na struktuře mozku patrná každá hodina, kterou dotyčný člověk prosedí.

 

  • Zdroj textu:

    Live Science, PLoS ONE

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907