Problematičtí lidé v našem okolí mohou podle nové studie zrychlovat proces biologického stárnutí
Ne všichni lidé v našem okolí nám prospívají – nová studie ukazuje, že „otravové“ mohou urychlovat biologické stárnutí.
Stále více se ukazuje, že sociální život a vztahy ovlivňují lidské zdraví na mnoha úrovních. Přátelé, příbuzní nebo známí poskytují všestrannou podporu v obtížné době, ať už jde o práci, rodinu nebo třeba zdraví. Současně ale platí, že ne všechny vztahy bývají pozitivní. Někteří lidé v naší blízkosti mohou být trvalým zdrojem stresu a nepříjemností.
Brea Perryová z Indiana University v Bloomingtonu a její spolupracovníci v nedávném výzkumném projektu zkoumali, jak stres pocházející od lidí v našem okolí souvisí s biologickým stárnutím. Zaměřili se přitom na problematické osoby v sociálních sítích lidí, přátele či příbuzné, co jsou zdrojem neklidu a problémů. Vědci jim ve výzkumu říkají „otravové“ (hasslers).
Negativní vztahy jsou běžnější, než se zdá
Perryová s kolegy požádali účastníky výzkumu, aby uvedli, s kým tráví čas, s kým probírají své osobní či zdravotní záležitosti a kdo ovlivňuje jejich návyky související se zdravím. Současně zjišťovali, zda se v sociálních sítích účastníků výzkumu nacházejí nějací otravové, kteří jim často ztrpčují život. Důležitou součástí výzkumu byl odběr slin, jejichž analýzou vědci určovali, jaký je biologický věk dotyčného člověka a jak rychle biologicky stárne.
Výzkum, který uveřejnil vědecký časopis PNAS, prozrazuje, že téměř 30 procent účastníků výzkumu mělo ve svém okolí minimálně jednoho otravu a zhruba 10 procent účastníků udávalo minimálně dva takové typy lidí ve své blízkosti. Z toho plyne, že toxičtí lidé jsou velmi běžnou nepříjemnou součástí sociálních vazeb.
Jak potvrdily výsledky analýz slin, soužití s otravy má významný vliv na biologické stárnutí. Každý otrava v sociální síti byl podle vědců spojen s přibližně o devět měsíců vyšším biologickým věkem a asi o 1,5 % rychlejším stárnutím. Nejsilnější vliv na urychlené stárnutí měly problematické vztahy v rodině.
To může souviset s tím, že rodinné vazby je obtížnější přerušit než vztahy s přáteli či známými. Zatímco od známého se lze relativně snadno distancovat, rodinné vztahy bývají hluboce zakořeněné a provázané s dalšími vazbami. Data to potvrzují: pouze asi 3,5 % přátel respondenti označili jako otravy, zatímco u rodičů a dětí to bylo téměř 10 %. Rodinné konflikty tak představují častější a trvalejší zdroj stresu.
Otravové jako životní partneři
Zajímavé je, že negativní vztahy mezi partnery nevykazovaly stejnou souvislost se zrychleným stárnutím. Vysvětlením může být fakt, že i konfliktní partnerství často zahrnují silnou vzájemnou podporu, která může negativní dopady stresu částečně vyvažovat. Navíc se ukazuje, že problematické vztahy bývají méně „vícevrstevné“ – tedy méně často kombinují různé role. Naopak kvalitní vztahy obvykle zasahují více oblastí života.
Autoři studie neopomíjejí ani další vysvětlení. Je podle nich také možné, že lidé, kteří biologicky stárnou rychleji, se cítí hůře a jsou podrážděnější – a proto vnímají své okolí jako více stresující. Podobně deprese může jak urychlovat stárnutí, tak vést k negativnějšímu hodnocení vztahů.
Studie každopádně přináší důležité poselství: péče o vztahy není jen o budování těch pozitivních, ale také o uvědomění si těch, které nám dlouhodobě škodí. I když není vždy snadné problematické vazby omezit – zvlášť v rodině – stojí za to přemýšlet o jejich vlivu na naše zdraví a hledat způsoby, jak jejich dopad zmírnit.