Proč byla Vražedná mlha v Londýně roku 1952 tak nebezpečná?

24.11.2016 - Stanislav Mihulka

V Londýně tehdy zabíjely sírany, které vznikly chemickými pochody z produktů spalování velkého množství nekvalitního uhlí

Vražedná mlha -<p>Mlha na Piccadilly Circus, prosinec 1952</p>
Vražedná mlha -

Mlha na Piccadilly Circus, prosinec 1952


Reklama

Londýňané jsou zvyklí na zimní nečas a mlhy jako málokdo. Ale v prosinci 1952 se objevila mlha, která i Londýňany šokovala svou vražedností.

Vražedná mlha za pouhých 5 dní zabila 4 tisíce lidí a 150 tisíc obyvatel Londýna muselo vyhledat nemocniční ošetření s vážně zasaženými dýchacími cestami.

Co zabilo tisíce Londýňanů?

Odborníci odhadují, že kvůli tomuto šílenému smogu a zdravotním následkům zemřelo celkem přes 12 tisíc lidí a velký počet zvířat. Až doposud přitom nebylo jasné, proč vlastně byla londýnská mlha tak vražedná.

Záhadu teď podle všeho vyřešil mezinárodní tým vědců, který Vražednou mlhu napodobil v laboratoři. Klíčovou složkou této výjimečně vražedné mlhy byly sírany.

TIP: Smrtící smog: Ovzduší znečištěné požáry v jihovýchodní Asii usmrtilo asi 100 tisíc lidí

Mlhu nejprve vytvořily mohutné emise oxidu siřičitého ze spalování nekvalitního uhlí. Ze siřičitanů pak vznikly sírany, přičemž významnou roli v tomto procesu sehrál další produkt spalování uhlí, oxid dusičitý. Výsledkem pak byl smrtící závoj Vražedné mlhy.

  • Zdroj textu:

    PNAS

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlaté šperky pocházejí z hrobů od trojlodní baziliky na Mikulčickém hradišti a patří k nejkrásnějším výrobkům z dílen velkomoravských šperkařů. Zleva: hrozníčkové náušnice (2,6 cm); sloupečková náušnice s granulovaným sloupkem (2,6 cm); košíčková náušnice spletená z filigránního drátku (asi 3,5 cm); dvouplášťové gombíky (2,6 cm). 

Historie

Sluneční erupce 29. listopadu 2020 je patrná v levé části snímku

Věda

McCandless na Aljašce pořídil řadu snímků, mnoho z nich na samospoušť. Tato póza před autobusem 142 je zřejmě nejznámější.

Zajímavosti
Věda
Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907