Proč byla Vražedná mlha v Londýně roku 1952 tak nebezpečná?

24.11.2016 - Stanislav Mihulka

V Londýně tehdy zabíjely sírany, které vznikly chemickými pochody z produktů spalování velkého množství nekvalitního uhlí

Vražedná mlha -<p>Mlha na Piccadilly Circus, prosinec 1952</p>
Vražedná mlha -

Mlha na Piccadilly Circus, prosinec 1952


Reklama

Londýňané jsou zvyklí na zimní nečas a mlhy jako málokdo. Ale v prosinci 1952 se objevila mlha, která i Londýňany šokovala svou vražedností.

Vražedná mlha za pouhých 5 dní zabila 4 tisíce lidí a 150 tisíc obyvatel Londýna muselo vyhledat nemocniční ošetření s vážně zasaženými dýchacími cestami.

Co zabilo tisíce Londýňanů?

Odborníci odhadují, že kvůli tomuto šílenému smogu a zdravotním následkům zemřelo celkem přes 12 tisíc lidí a velký počet zvířat. Až doposud přitom nebylo jasné, proč vlastně byla londýnská mlha tak vražedná.

Záhadu teď podle všeho vyřešil mezinárodní tým vědců, který Vražednou mlhu napodobil v laboratoři. Klíčovou složkou této výjimečně vražedné mlhy byly sírany.

TIP: Smrtící smog: Ovzduší znečištěné požáry v jihovýchodní Asii usmrtilo asi 100 tisíc lidí

Mlhu nejprve vytvořily mohutné emise oxidu siřičitého ze spalování nekvalitního uhlí. Ze siřičitanů pak vznikly sírany, přičemž významnou roli v tomto procesu sehrál další produkt spalování uhlí, oxid dusičitý. Výsledkem pak byl smrtící závoj Vražedné mlhy.

  • Zdroj textu:

    PNAS

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907