Proč dochází k přepólování Země?

01.02.2020 - Michal Švanda

Magnetické pole chrání naši planetu před náporem částic slunečního větru. Je však překvapivě „neposedné“ a občas se přepóluje.

<p>Přepólování Země nedoprovázejí výrazné změny v živé přírodě, žádné hromadné vymírání či katastrofy. Výměna magnetických pólů nejspíš jen rozkolísá a zeslabí magnetické pole planety, což přinese potěšení z polárních září i pozorovatelům v nižších zemských šířkách</p>

Přepólování Země nedoprovázejí výrazné změny v živé přírodě, žádné hromadné vymírání či katastrofy. Výměna magnetických pólů nejspíš jen rozkolísá a zeslabí magnetické pole planety, což přinese potěšení z polárních září i pozorovatelům v nižších zemských šířkách


Reklama

Neexistuje spolehlivé vysvětlení, proč má Země vlastní magnetické pole. Obecně se soudí, že jeho původ musíme hledat uvnitř zemského jádra, kde se vůči sobě otáčejí jeho jednotlivé vrstvy. Při popsaném procesu zřejmě vzniká silné dipólové pole, které formuje celou zemskou magnetosféru. 

Z geologických nálezů víme, že orientace zemského dipólu nebyla vždy stejná jako dnes, ale že modrá planeta prošla několika epizodami tzv. přepólování, tedy změn polarity magnetického pole. Nastávají velmi nepravidelně, ovšem v průměru jednou za 200 tisíc let. 

TIP: Planetární magnetické pole Země se naposled převrátilo v průběhu 22 tisíc let

Jejich příčinu je zřejmě třeba hledat v samotném mechanismu, jímž magnetické pole vzniká. Na základě numerických simulací se totiž zdá, že má zemské dynamo značnou chaotickou složku a sem tam se objeví výchylka s opačnou polaritou. Podle modelu se pole s obrácenou orientací vyskytují běžně, ale obvykle dlouho nepřetrvají a na povrchu se prakticky neprojeví. Za určitých okolností však mohou převážit složku s původní polaritou a jádro se zaplní polem s tou opačnou. Při pohledu ze zemského povrchu bychom pak mluvili o přepólování.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlatá mísa z Ebreichsdorfu.

Věda
Zajímavosti

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

Vesmír

Před zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.

Válka

Marii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.

Historie

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907