Magnetické pole chrání naši planetu před náporem částic slunečního větru. Je však překvapivě „neposedné“ a občas se přepóluje.
Přepólování Země nedoprovázejí výrazné změny v živé přírodě, žádné hromadné vymírání či katastrofy. Výměna magnetických pólů nejspíš jen rozkolísá a zeslabí magnetické pole planety, což přinese potěšení z polárních září i pozorovatelům v nižších zemských šířkách
Neexistuje spolehlivé vysvětlení, proč má Země vlastní magnetické pole. Obecně se soudí, že jeho původ musíme hledat uvnitř zemského jádra, kde se vůči sobě otáčejí jeho jednotlivé vrstvy. Při popsaném procesu zřejmě vzniká silné dipólové pole, které formuje celou zemskou magnetosféru.
Z geologických nálezů víme, že orientace zemského dipólu nebyla vždy stejná jako dnes, ale že modrá planeta prošla několika epizodami tzv. přepólování, tedy změn polarity magnetického pole. Nastávají velmi nepravidelně, ovšem v průměru jednou za 200 tisíc let.
TIP: Planetární magnetické pole Země se naposled převrátilo v průběhu 22 tisíc let
Jejich příčinu je zřejmě třeba hledat v samotném mechanismu, jímž magnetické pole vzniká. Na základě numerických simulací se totiž zdá, že má zemské dynamo značnou chaotickou složku a sem tam se objeví výchylka s opačnou polaritou. Podle modelu se pole s obrácenou orientací vyskytují běžně, ale obvykle dlouho nepřetrvají a na povrchu se prakticky neprojeví. Za určitých okolností však mohou převážit složku s původní polaritou a jádro se zaplní polem s tou opačnou. Při pohledu ze zemského povrchu bychom pak mluvili o přepólování.
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
