Proč je tak obtížné přistát na Marsu?

03.08.2019 - Michal Švanda

<p>Vstup do marsovské atmosféry, přiblížení k povrchu a vlastní přistání trvají asi sedm minut. Pro nejkrizovější pasáž mise se tak vžilo označení „sedm minut hrůzy“. V případě roveru Curiosity proběhla závěrečná část úspěšně díky létajícímu jeřábu.</p>

Vstup do marsovské atmosféry, přiblížení k povrchu a vlastní přistání trvají asi sedm minut. Pro nejkrizovější pasáž mise se tak vžilo označení „sedm minut hrůzy“. V případě roveru Curiosity proběhla závěrečná část úspěšně díky létajícímu jeřábu.


Reklama

Čísla se zdají být neúprosná: Ze čtyřiačtyřiceti misí k rudé planetě jich uspělo pouze osmnáct, zatímco zbývajících šestadvacet zaznamenalo buď úplné, nebo částečné selhání. Úspěšnost dosažení Marsu lidskými aparáty tak činí neslavných 41 %. Pouhých sedm výprav na povrch rudé planety zdárně dosedlo a fungovalo a stejný počet přistání se nepovedl. Co však stojí za marsovskou „kletbou“, jak někteří nemilosrdnou statistiku nazývají? 

Když už se zařízení k planetě dostane, hraje hlavní roli tamní atmosféra. Vzdušný obal Marsu je natolik hustý, že přistávající sonda potřebuje tepelný štít, aby při průletu neshořela. Na druhou stranu je atmosféra příliš řídká, než aby mohlo výsadkové pouzdro absolvovat závěrečnou fázi na padáku. Pro měkké přistání tedy musí použít ještě dodatečné zpomalení: Ke slovu přicházejí buď raketové motory, či měkčený dopad v balonovém obalu, nebo – jako v případě roveru Curiosity – snesení na laně z jeřábu „zaparkovaného“ pomocí raketových motorů nad místem přistání.

TIP: Jak dlouho trvá cesta na Mars? Kdo se tam dostal nejrychleji?

To vše spolu s marsovským počasím, jež se jen těžko předpovídá, činí z dané disciplíny nesmírně komplikovaný úkol. Výsledková listina pak ukazuje, že pokaždé všechno nevyjde podle plánu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Samička morčáka velkého (Mergus merganser) s mládětem. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jedním z nejmarkantnějších rozdílů mezi životem na vsi a ve městě je množství zeleně. Asi málokoho překvapí, že čím větší plocha vegetace člověk obklopuje, tím zdravější je jeho organismus, a to po stránce fyzické i psychické. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace mladé exoplanety HD 114082 B, obíhající svou mateřskou hvězdu jednou za 110 dnů. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Pruský král Fridrich II. byl největším protivníkem Marie Terezie po celou dobu její vlády. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Červená auta se podle britské studie společnosti Halfords stávají nejčastějším terčem útoků ptáků. (foto: Shutterstock)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907