Proč je tak obtížné přistát na Marsu?

03.08.2019 - Michal Švanda

<p>Vstup do marsovské atmosféry, přiblížení k povrchu a vlastní přistání trvají asi sedm minut. Pro nejkrizovější pasáž mise se tak vžilo označení „sedm minut hrůzy“. V případě roveru Curiosity proběhla závěrečná část úspěšně díky létajícímu jeřábu.</p>

Vstup do marsovské atmosféry, přiblížení k povrchu a vlastní přistání trvají asi sedm minut. Pro nejkrizovější pasáž mise se tak vžilo označení „sedm minut hrůzy“. V případě roveru Curiosity proběhla závěrečná část úspěšně díky létajícímu jeřábu.


Reklama

Čísla se zdají být neúprosná: Ze čtyřiačtyřiceti misí k rudé planetě jich uspělo pouze osmnáct, zatímco zbývajících šestadvacet zaznamenalo buď úplné, nebo částečné selhání. Úspěšnost dosažení Marsu lidskými aparáty tak činí neslavných 41 %. Pouhých sedm výprav na povrch rudé planety zdárně dosedlo a fungovalo a stejný počet přistání se nepovedl. Co však stojí za marsovskou „kletbou“, jak někteří nemilosrdnou statistiku nazývají? 

Když už se zařízení k planetě dostane, hraje hlavní roli tamní atmosféra. Vzdušný obal Marsu je natolik hustý, že přistávající sonda potřebuje tepelný štít, aby při průletu neshořela. Na druhou stranu je atmosféra příliš řídká, než aby mohlo výsadkové pouzdro absolvovat závěrečnou fázi na padáku. Pro měkké přistání tedy musí použít ještě dodatečné zpomalení: Ke slovu přicházejí buď raketové motory, či měkčený dopad v balonovém obalu, nebo – jako v případě roveru Curiosity – snesení na laně z jeřábu „zaparkovaného“ pomocí raketových motorů nad místem přistání.

TIP: Jak dlouho trvá cesta na Mars? Kdo se tam dostal nejrychleji?

To vše spolu s marsovským počasím, jež se jen těžko předpovídá, činí z dané disciplíny nesmírně komplikovaný úkol. Výsledková listina pak ukazuje, že pokaždé všechno nevyjde podle plánu. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Bitva na Kulikově poli 

Historie

Letecký snímek pahorku Navan Fort

Věda

Přivrácenou stranu Měsíce možná zpočátku silně zahřívala rozpálená Země. Nemohlo by jít o příčinu odlišného geologického vývoje obou jeho polokoulí?

Vesmír
Zajímavosti

Po vítězství u Kurska se Abdulin zúčastnil bojů u řeky Dněpr a koncem listopadu 1943 utrpěl u Znaměnky vážné zranění.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907