Proč lidé a předměty na ISS nepadají k Zemi, byť mnohem pomaleji?

16.05.2020 - Michal Švanda

<p>Gravitační vliv Země je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jen o 11 % nižší než jaký panuje na Zemi. Proč tedy astronauté nepadají?</p>

Gravitační vliv Země je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jen o 11 % nižší než jaký panuje na Zemi. Proč tedy astronauté nepadají?


Reklama

Jedna věc je jasná: Gravitační přitažlivá síla naší planety působící na předměty na oběžné dráze má téměř stejnou hodnotu jako tatáž síla ovlivňující tytéž předměty na zemském povrchu. Objekty na zemské orbitě mají ovšem značnou komponentu rychlosti kolmou ke směru, v němž gravitace působí. Zjednodušeně řečeno, o co se „propadnou“ vlivem gravitace, o to se „posunou vpřed“ oběžnou rychlostí. Zůstanou tudíž ve „stejné výšce“ nad Zemí. 

TIP: Kosmické rychlosti: Jak rychle je třeba letět do vesmíru?

Mají-li tyto pohyby identicky dlouhou dráhu, bude těleso obíhat po kružnici. Tomu odpovídá dopředná rychlost přibližně 7,9 km/s – první kosmická rychlost. Pokud se objekt pohybuje pomaleji, rychleji se propadá a nezadržitelně směřuje k zemskému povrchu. V případě rychlejšího pohybu se naopak od Země vzdaluje. Lidé a předměty tak i v prostředí mikrogravitace „padají“, ale nejde o jediný pohyb, který vykonávají. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907