Proč lidé a předměty na ISS nepadají k Zemi, byť mnohem pomaleji?

16.05.2020 - Michal Švanda

<p>Gravitační vliv Země je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jen o 11 % nižší než jaký panuje na Zemi. Proč tedy astronauté nepadají?</p>

Gravitační vliv Země je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jen o 11 % nižší než jaký panuje na Zemi. Proč tedy astronauté nepadají?


Reklama

Jedna věc je jasná: Gravitační přitažlivá síla naší planety působící na předměty na oběžné dráze má téměř stejnou hodnotu jako tatáž síla ovlivňující tytéž předměty na zemském povrchu. Objekty na zemské orbitě mají ovšem značnou komponentu rychlosti kolmou ke směru, v němž gravitace působí. Zjednodušeně řečeno, o co se „propadnou“ vlivem gravitace, o to se „posunou vpřed“ oběžnou rychlostí. Zůstanou tudíž ve „stejné výšce“ nad Zemí. 

TIP: Kosmické rychlosti: Jak rychle je třeba letět do vesmíru?

Mají-li tyto pohyby identicky dlouhou dráhu, bude těleso obíhat po kružnici. Tomu odpovídá dopředná rychlost přibližně 7,9 km/s – první kosmická rychlost. Pokud se objekt pohybuje pomaleji, rychleji se propadá a nezadržitelně směřuje k zemskému povrchu. V případě rychlejšího pohybu se naopak od Země vzdaluje. Lidé a předměty tak i v prostředí mikrogravitace „padají“, ale nejde o jediný pohyb, který vykonávají. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907