Proč lidé a předměty na ISS nepadají k Zemi, byť mnohem pomaleji?

16.05.2020 - Michal Švanda

<p>Gravitační vliv Země je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jen o 11 % nižší než jaký panuje na Zemi. Proč tedy astronauté nepadají?</p>

Gravitační vliv Země je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jen o 11 % nižší než jaký panuje na Zemi. Proč tedy astronauté nepadají?


Reklama

Jedna věc je jasná: Gravitační přitažlivá síla naší planety působící na předměty na oběžné dráze má téměř stejnou hodnotu jako tatáž síla ovlivňující tytéž předměty na zemském povrchu. Objekty na zemské orbitě mají ovšem značnou komponentu rychlosti kolmou ke směru, v němž gravitace působí. Zjednodušeně řečeno, o co se „propadnou“ vlivem gravitace, o to se „posunou vpřed“ oběžnou rychlostí. Zůstanou tudíž ve „stejné výšce“ nad Zemí. 

TIP: Kosmické rychlosti: Jak rychle je třeba letět do vesmíru?

Mají-li tyto pohyby identicky dlouhou dráhu, bude těleso obíhat po kružnici. Tomu odpovídá dopředná rychlost přibližně 7,9 km/s – první kosmická rychlost. Pokud se objekt pohybuje pomaleji, rychleji se propadá a nezadržitelně směřuje k zemskému povrchu. V případě rychlejšího pohybu se naopak od Země vzdaluje. Lidé a předměty tak i v prostředí mikrogravitace „padají“, ale nejde o jediný pohyb, který vykonávají. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907