Proč musela shořet sonda Cassini? Kvůli obavám NASA z kontaminace měsíců

18.09.2017 - Stanislav Mihulka

V NASA neponechali nic náhodě a zlikvidovali dosluhující sondu Cassini. Na palubě mohla mít pozemské mikroby

Konec Cassini -<p>Závěrečné okamžiky mise sondy Cassini v představě kreslíře</p>
Konec Cassini -

Závěrečné okamžiky mise sondy Cassini v představě kreslíře


Reklama

Úspěšná americká meziplanetární sonda Cassini zakončila svou misi před pár dny. Podle pokynů pozemních operátorů zamířila do horních vrstev atmosféry Saturnu, kde rychle shořela.

Závěr mise sondy Cassini proběhl tak, jak měl. Bylo to naplánované, ale nikoliv nezbytné. Sonda klidně mohla zůstat na oběžné dráze Saturnu, kde by obíhala ještě velice dlouhou dobu. Proč tedy NASA nechala úspěšnou sondu zničit?

Saturnovy měsíce a pozemští mikrobi

Důvod je poměrně prostý - podle NASA existovala malá šance, že by někdy ve vzdálené budoucnosti neovladatelná sonda Cassini mohla dopadnout na některý ze Saturnových měsíců.

TIP: Konec mise Cassini: Zítra odpoledne sonda shoří v atmosféře Saturnu

Měsíce Enceladus a Titan jsou místem, kde by mohly (alespoň teoreticky) existovat nějaké organické formy života. Na palubě sondy Cassini zase mohli přežít pozemští mikrobi, kteří by podle představ NASA (při velké smůle) mohli ohrozit prostředí na těchto měsících. Riziko bylo sice velmi malé, nikoliv ale zanedbatelné. V každém případě v úvahách NASA zvítězila preventivní ochrana těchto vzdálených světů. 

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907