Proč nás pondělky ničí? Nový výzkum odhaluje dlouhodobý vliv stresu
Pondělní úzkost má biologický základ – vědci zjistili, že první den týdne dokáže spustit stresovou reakci, která zatěžuje celé tělo.
Pocit úzkosti, který mnohé z nás přepadá na začátku týdne, není jen subjektivním dojmem nebo pozůstatkem víkendového rozjímání. Vědci z Hongkongské univerzity poprvé identifikovali biologický mechanismus, který za takzvanou „pondělní úzkostí“ stojí – a co víc, týká se i lidí, kteří už dávno do práce nechodí.
Pondělí jako kulturní stresor
Podle hlavního autora studie, profesora Taraniho Chandoly z Katedry sociologie na Hongkongské univerzitě, funguje pondělí jako kulturní „zesilovač stresu“, který dokáže aktivovat biologické reakce, jež přetrvávají i měsíce.
Studie publikovaná v odborném časopisu Journal of Affective Disorders ukázala, že přechod z víkendu do pracovního týdne představuje pro mnoho lidí biologický zlom – a to i pro ty, kteří už jsou v důchodu. Není to tedy otázka práce samotné, ale hluboce zakořeněného kulturního rytmu týdne.
Výzkum na tisících dospělých
Výzkumný tým analyzoval data 3 511 lidí starších 50 let z britské dlouhodobé studie stárnutí ELSA. Účastníci hodnotili své úrovně úzkosti během pondělí a zároveň badatelům poskytli vzorky vlasů. Z těch vědci zjišťovali hladinu stresových hormonů (kortizolu a kortizonu) za poslední 2–3 měsíce.
Výsledky byly jednoznačné: lidé, kteří pociťovali největší úzkost právě v pondělí, měli významně vyšší hladiny kortizolu ve vlasech – a to bez ohledu na to, zda ještě pracovali, nebo už byli v důchodu. Studie přitom zohlednila i další faktory jako věk, pohlaví, BMI, kouření, léky a socioekonomický status.
Z pondělní úzkosti k nemocnému srdci
Hongkongská studie tím navazuje na dřívější výzkum, který odhalil vyšší výskyt akutních srdečních příhod právě v pondělí. Ačkoliv spolu obě studie přímo nesouvisí, nově popsaný mechanismus nabízí důležité vodítko: chronické zvýšení stresových hormonů má přímý dopad na srdečně-cévní systém.
Klíčovou roli zde hraje tzv. HPA osa (hypotalamo-hypofyzárně-adrenální), což je hlavní biologický systém, který reguluje stresovou reakci těla. Za normálních okolností se hladina kortizolu po stresové události zvýší a následně klesne. Při chronickém stresu je však systém narušený, a kortizol zůstává v těle déle, než by měl – což může vést nejen ke kardiovaskulárním onemocněním, ale i k obezitě, úzkostem a poruchám kognice.
Zajímavým zjištěním bylo, že lidé, kteří cítili úzkost výhradně v pondělí, měli v průměru o 23 % vyšší hladiny kortizolu ve srovnání s těmi, kdo se cítili úzkostně v jiný den. Nejvyšší hodnoty se pak objevily u 10 % účastníků, kteří byli pod největším dlouhodobým stresem – a pondělí jejich stav dále zhoršovalo.
Ačkoliv studie nedokázala určit, zda kortizol konkrétně stoupá v pondělí, ukázala jasnou souvislost mezi subjektivně pociťovanou úzkostí v pondělí a dlouhodobě zvýšenou produkcí stresových hormonů.
