Proč nechávají Britové stále všechny své zákony zapisovat na pergameny?

20.02.2019 - Kateřina Helán Vašků

Již déle než 500 let zapisují Britové své zákony na telecí či kozí kůže. Co je k tomu vede?

<p>Pergamen je trvanlivější než například papír, který vydrží v odpovídajícím stavu asi „jen“ 500 let.</p>

Pergamen je trvanlivější než například papír, který vydrží v odpovídajícím stavu asi „jen“ 500 let.


Reklama

Záznam zákonů na pergamen z telecí či kozí kůže má v Británii dlouhou tradici. Nejstarší právní předpis zapsaný na zmíněném materiálu, který se nachází v parlamentním archivu, se datuje do roku 1497. Existují však i starší dokumenty, včetně kopie Magny charty, vydané původně v roce 1215.

Při výrobě pergamenu se nejprve kůže zvířat zbavuje chlupů, následně se vyčistí, napne na rám a nechá se vyschnout. Poté se zdrsňuje pemzou, natírá se bělobou smíchanou s olejem, načež se hladí a leští. Pergameny zvané „velín“ se vyrábějí z kůže mladých zvířat, někdy dokonce ještě nenarozených: V tom případě se označují jako „děložní pergamen“.

Loni médii probleskla zpráva, že Britové s tiskem oficiálních kopií zákonů na pergameny z úsporných důvodů skončí, což vzbudilo vlnu nevole. Zastánci tradičního velínu argumentovali, že jde o trvanlivější materiál než například papír, který vydrží v odpovídajícím stavu asi „jen“ 500 let. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907