Proč nechávají Britové stále všechny své zákony zapisovat na pergameny?

20.02.2019 - Kateřina Helán Vašků

Již déle než 500 let zapisují Britové své zákony na telecí či kozí kůže. Co je k tomu vede?

<p>Pergamen je trvanlivější než například papír, který vydrží v odpovídajícím stavu asi „jen“ 500 let.</p>

Pergamen je trvanlivější než například papír, který vydrží v odpovídajícím stavu asi „jen“ 500 let.


Reklama

Záznam zákonů na pergamen z telecí či kozí kůže má v Británii dlouhou tradici. Nejstarší právní předpis zapsaný na zmíněném materiálu, který se nachází v parlamentním archivu, se datuje do roku 1497. Existují však i starší dokumenty, včetně kopie Magny charty, vydané původně v roce 1215.

Při výrobě pergamenu se nejprve kůže zvířat zbavuje chlupů, následně se vyčistí, napne na rám a nechá se vyschnout. Poté se zdrsňuje pemzou, natírá se bělobou smíchanou s olejem, načež se hladí a leští. Pergameny zvané „velín“ se vyrábějí z kůže mladých zvířat, někdy dokonce ještě nenarozených: V tom případě se označují jako „děložní pergamen“.

Loni médii probleskla zpráva, že Britové s tiskem oficiálních kopií zákonů na pergameny z úsporných důvodů skončí, což vzbudilo vlnu nevole. Zastánci tradičního velínu argumentovali, že jde o trvanlivější materiál než například papír, který vydrží v odpovídajícím stavu asi „jen“ 500 let. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907