Reklama


Proč nemají vnitřní planety prstence?

24.02.2018 - Michal Švanda

Nejznámějším zástupcem planety s prstenci je Saturn, z pozorování je nicméně patrné, že podobnou „ozdobou“ se mohou pochlubit i ostatní plynné planety ve Sluneční soustavě – Jupiter, Uran a Neptun. Proč ale podobné prstence nevidíme u vnitřních planet Sluneční soustavy?

<p>Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence</p>

Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence


Reklama

Vědci mají v současnosti jen velmi nepřesnou představu o tom, jak se prstence velkých planet formují. Jejich existence zřejmě souvisí s bohatou rodinou měsíců, přičemž se nejspíš vytvořily při slapovém rozpadu některého souputníka. 

Planety zemského typu nemají početné rodiny měsíců, a to především kvůli své blízkosti ke Slunci. Jednak centrální hvězda orbity přirozených satelitů mnohem víc ruší a jednak na jejich tvorbu po bouřlivém počátku Sluneční soustavy nezůstalo uvnitř systému dost materiálu – zejména toho těkavého, tedy například vodního ledu. Tím se zřejmě vysvětluje, proč planety zemského typu neobklopuje podobný prstenec jako Saturn. 

Přinejmenším u jedné z nich se to však v budoucnu nejspíš změní. Marsovský měsíc Phobos se k planetě v důsledku slapového brzdění neustále přibližuje a za 20–30 milionů let jej slapy nejspíš roztrhají na prach. Mars poté pravděpodobně obklopí rozsáhlý prachový prstenec, není však jasné, jak dlouho přetrvá – nanejvýš snad několik milionů let.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) s polem působnosti ve špionáži byla založena v roce 1947.

Zajímavosti

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu, jenž mu znemožňoval narukovat, se stal v roce 1941 redaktorem BBC.

Historie
Zajímavosti

Díky svému apetitu rostla Mléčná dráha hlavně na počátku své existence.

Vesmír

Skalní brána na ostrůvku Ko Khai

Příroda

Duel mezi Projectem Debater a Danem Zafrirem

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907