Proč nemají vnitřní planety prstence?

24.02.2018 - Michal Švanda

Nejznámějším zástupcem planety s prstenci je Saturn, z pozorování je nicméně patrné, že podobnou „ozdobou“ se mohou pochlubit i ostatní plynné planety ve Sluneční soustavě – Jupiter, Uran a Neptun. Proč ale podobné prstence nevidíme u vnitřních planet Sluneční soustavy?

<p>Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence</p>

Snímek pořízený letos v roce 2017 sondou Cassini zachycuje zkracující se stíny, jež planeta vrhá na své prstence. Tehdy, v době Saturnova letního slunovratu, dopadají pouze na zcela vnitřní prstence


Reklama

Vědci mají v současnosti jen velmi nepřesnou představu o tom, jak se prstence velkých planet formují. Jejich existence zřejmě souvisí s bohatou rodinou měsíců, přičemž se nejspíš vytvořily při slapovém rozpadu některého souputníka. 

Planety zemského typu nemají početné rodiny měsíců, a to především kvůli své blízkosti ke Slunci. Jednak centrální hvězda orbity přirozených satelitů mnohem víc ruší a jednak na jejich tvorbu po bouřlivém počátku Sluneční soustavy nezůstalo uvnitř systému dost materiálu – zejména toho těkavého, tedy například vodního ledu. Tím se zřejmě vysvětluje, proč planety zemského typu neobklopuje podobný prstenec jako Saturn. 

Přinejmenším u jedné z nich se to však v budoucnu nejspíš změní. Marsovský měsíc Phobos se k planetě v důsledku slapového brzdění neustále přibližuje a za 20–30 milionů let jej slapy nejspíš roztrhají na prach. Mars poté pravděpodobně obklopí rozsáhlý prachový prstenec, není však jasné, jak dlouho přetrvá – nanejvýš snad několik milionů let.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907