Proč vidíme Slunce jako žluté?

04.03.2017 - Michal Švanda

Východ slunce -<p>Na barve slunečního kotouče má vliv naše i naše atmosféra</p>
Východ slunce -

Na barve slunečního kotouče má vliv naše i naše atmosféra


Reklama

Otázka je složitější, než se zdá. To, jak vyhodnotíme „barevný vzhled“ nějakého tělesa, totiž nezávisí jen na jeho objektivně popsatelných spektrálních vlastnostech, ale také na fyziologických vlastnostech lidského oka (jež mohou být značně individuální) a rovněž na životní zkušenosti daného pozorovatele. Ostatně, barevné vnímání světa je i terčem některých přiléhavých vtipů: Tam, kde ženy rozlišují lososovou či levandulovou, vidí muži jednoduše růžovou a fialovou. 

V případě naší hvězdy je však situace o něco jednodušší. Sluneční záření lze popsat v prvním přiblížení jako záření idealizovaného tělesa, jež se matematicky vyjadřuje pomocí Planckova zákona. Ten popisuje rozložení energie ve spektru pro tělesa zářící tepelným zářením a je jedinečnou funkcí teploty tělesa. Navíc jde o funkci s jedním maximem, jež se podle teploty též posouvá: Teplejší objekty mají maximum vyzařování spíš v modré oblasti spektra, zatímco maximum záření chladnějších těles se posouvá do oblasti červené. 

Slunce s povrchovou teplotou 6 000 K má vyzařovací maximum kolem 550 nm, tedy ve žlutozelené oblasti barevného vnímání. Vzhledem k planckovské křivce, která je nesymetrická, však naše hvězda celkově víc září v „červenější“ oblasti než v „modřejší“, což by odpovídalo vyzařovacímu maximu. Navíc modré světlo účinněji rozptyluje zemská atmosféra. Ve výsledku tedy vzhled sluneční koule hodnotíme jako žlutý.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tolkienovi vydělaly jeho knihy tolik peněz, že litoval, že neodešel do důchodu dříve. Kvůli své slávě se navíc musel nechat vyškrtnout z telefonního seznamu.

Zajímavosti

Mozkové čipy přeloží mozkové vlny do srozumitelného textu

Věda

Do řeky, která v belgické zoo protéká výběhem rodinky orangutanů, umožnili přístup vydrám.

Revue

Současná astronomie nahlíží na Plejády jako na otevřenou hvězdokupu vzdálenou zhruba 445 světelných let, jejíž členky vznikly z jednoho prachoplynného mezihvězdného mračna asi před 110 miliony roky. 

Vesmír

Svatý Jiří byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka. Jeho nejslavnější zápas s drakem se měl odehrát u města Kyrény v Libyi.

Historie

Britské motorové čluny na hlídce v roce 1940.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907