Prohlédněte si v květnu jednu z ikon galaktické astronomie

V porovnání s naší Galaxií má galaxie Sombrero třetinové rozměry a v průměru dosahuje přibližně 50 tisíc světelných let. O to víc překvapí početná populace kulových hvězdokup, jichž by v Sombreru mohly být až dva tisíce, tedy desetkrát víc než v našem hvězdném ostrově

01.05.2018 - Jan Píšala



Květnové večerní nebe zkrášlují dvě velmi nápadné planety. Zatímco první vychází nad jihovýchodní obzor, druhá stejným tempem klesá k severozápadu. Přibližně o půl desáté večer se však jejich pozice na obloze nakrátko vyrovnají a obě budou ve stejné úhlové výšce nad příslušnou částí horizontu. Při letmém pohledu vypadají v podstatě stejně, pozornější srovnání však ukáže, že planeta nad západem je přece jen o něco jasnější. A má i mírně odlišný odstín. 

Plynný obr a sestra Země

Chceme-li se dobrat dalších, markantnějších rozdílů, neobejdeme se bez dalekohledu alespoň s 20násobným zvětšením. Planeta nad východem se v něm promění ve žlutobílý kotouček obklopený několika jasnými body. U její souputnice nad západem také rozlišíme drobný světlý disk, jelikož jej ovšem Slunce osvětluje pouze zčásti, bude se jevit mírně oválný. 

Každá z planet přitom reprezentuje jinou část Sluneční soustavy. V prvním případě sledujeme Jupitera s jeho největšími měsíci, tzv. plynného obra, jenž kolem Slunce krouží vně oběžné dráhy Země. Ve druhém případě naopak hledíme do vnitřních částí našeho solárního systému na Venuši, která zastupuje terestrické neboli Zemi podobné objekty. A protože obíhá kolem centrální hvězdy blíž než naše planeta, můžeme u ní spatřit fáze v podobě neúplně nasvětleného kotoučku. 

Právě v květnu přitom nastávají ideální podmínky pro pozorování Jupitera. Gigant se totiž 9. května ocitne v opozici se Sluncem, což znamená, že vychází současně se západem naší denní hvězdy a můžeme jej sledovat po celou noc v souhvězdí Vah. V tomto období kulminuje zhruba hodinu po půlnoci nad jižním obzorem v úhlové výšce 24°. 

Výčet nápadných planet na květnové obloze tím ovšem rozhodně nekončí, pouze si na ně musíme počkat: Kolem půlnoci se nad jihovýchodem objeví nažloutlý Saturn v souhvězdí Střelce a v brzkých ranních hodinách jej bude následovat i naoranžovělý Mars, do 15. května rovněž ve Střelci, poté v souhvězdí Kozoroha.

A co hvězdné nebe? 

Hvězdné obloze vévodí zvečera vysoko nad jihem tzv. Jarní trojúhelník, jeden z nejznámějších asterismů. V jeho vrcholech nalezneme tři velmi jasné stálice – Regula ze souhvězdí Lva, Spiku z Panny a Arktura z Pastýře. Jejich nápadnost umocňuje fakt, že v této části nebe další výrazné hvězdy chybějí. Zvlášť při pozorování z přesvětleného města můžeme snadno nabýt dojmu, že noční oblohu zachvátila podivná prázdnota: počínaje Rakem na západě přes klikatící se Hydru se Sextantem, Pohárem a Havranem nad jihem až po Váhy na východě… 

Tato souhvězdí i v nich ukryté objekty vzdáleného kosmu spatříme pouze pod tmavým nočním nebem. Jedním z nich je pohledná galaxie M104 (NGC 4594) v jižním cípu Panny. Proslula spíš pod přízviskem Sombrero a bezesporu patří k ikonám astronomie. Je totiž mimořádně fotogenická a s jejími snímky se záhy setká každý, kdo se jen trochu zajímá o vesmír. 

Mexický klobouk

Chcete-li tento klenot z říše galaxií najít, vydejte se od jasné Spiky směrem na západ. V úhlové vzdálenosti 8°, respektive 12° narazíte na hvězdy Psí a Chí Virginis. Jedná se o stálice čtvrté velikosti, tudíž je spatříte i očima. Zkuste si představit, že jejich spojnice tvoří základnu rovnostranného trojúhelníku. Galaxii Sombrero pak naleznete v jeho vrcholu směrem k souhvězdí Havrana. Bez dalekohledu ji však nespatříte, neboť má jasnost pouze 8,5 mag. Je proto nezbytné použít přístroj s objektivem o průměru alespoň 50 mm. 

Při malém zvětšení v něm bude hvězdný ostrov vypadat jako mírně rozostřená stálice. Objektiv o průměru 200 mm a rostoucí zvětšení však přidají další podrobnosti. „Hvězdička“ s nejasnými konturami se začne protahovat do stran a bude se jevit jako drobná oválná mlhovina. Za dobrých pozorovacích podmínek bude navíc zřejmé, že je její severní polovina o něco jasnější než jižní. V ještě větších dalekohledech se pak vzhled Sombrera přiblíží jeho podobě na fotografiích: Objeví se náznak jasného jádra, protnutého tmavým pásem.

Jedná se totiž o obří eliptickou galaxii s velkou centrální výdutí, skrz kterou prochází mohutný prstenec mezihvězdné látky s vysokým zastoupením chladného plynu i tmavého prachu. Z detailních snímků je patrné, že se na Sombrero díváme takřka přímo z boku, a prachový prstenec tak galaxii rozděluje na dvě téměř stejné části. Ta severní je však přece jen o něco větší a nápadnější, zejména ve velkých dalekohledech, v nichž skutečně připomíná známý mexický klobouk.

Na úsvitu teorie Velkého třesku

U Sombrera se jako u první galaxie podařilo pozorovat a následně i změřit tzv. rudý posuv, který souvisí s rychlostí, jakou se od nás hvězdný ostrov vzdaluje. Autorem přelomového pozorování se stal v roce 1912 na americké Lowellově observatoři astronom Vesto Slipher. Z měření rudého posuvu bylo zřejmé, že se Sombrero musí nacházet daleko za hranicemi naší Galaxie. Současně lze Slipherovu práci považovat za jeden z prvních důkazů o rozpínání vesmíru, které tvoří stěžejní prvek dnes již všeobecně přijímané teorie Velkého třesku.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. května5 h 28 min20 h 00 min
15. května5 h 06 min20 h 20 min
31. května4 h 50 min20 h 39 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Býka, 21. května ve 4:15 SELČ vstoupí do znamení Blíženců

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt8. května2 h 23 min12 h 03 min
Nov15. května5 h 29 min20 h 16 min
První čtvrt22. května12 h 22 min2 h 00 min
Úplněk29. května20 h 25 min5 h 06 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nad západem
  • Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Jupiter – viditelný po celou noc
  • Saturn – viditelný druhé polovině noci
  • Uran – nepozorovatelný
  • Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v březnu 2018

  • 1. května – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
  • 2. května – setkání Venuše a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerním nebi nad západem (bude je dělit úhlová vzdálenost 6,5°)
  • 4. až 7. května – seskupení ubývajícího Měsíce, Saturnu a Marsu na ranní obloze nad jihem
  • 6. května – maximum meteorického roje Éta Akvarid
  • 9. května – Jupiter v opozici se Sluncem
  • 17. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na podvečerním nebi nad západem
  • 21. května – těsné setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na noční obloze nad západem (hodinu po půlnoci je bude dělit úhlová vzdálenost cca 2°)
  • 27. května – setkání Měsíce a Jupitera na nočním nebi

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií

    archiv autora, NASA


Další články v sekci