Prospěšný jet lag: Pásmová nemoc může být tělu překvapivě prospěšná

02.07.2019 - Kateřina Helán Vašků

Dovolená například v Thajsku sebou může nést problém v podobě pásmové nemoci neboli jet lagu. Vědci ale odhalili, že tento nepříjemný fenomén může přinášet i některá pozitiva


Reklama

Bolestivé pro tělo, ale svým způsobem příznivé pro mozek. Tak by se daly charakterizovat výsledky posledních vědeckých studií na téma jet lagu (doslova „tryskáčové zpoždění“) a jeho vlivu na člověka. Existuje spousta důkazů, že tato tzv. pásmová nemoc vyvolaná změnou časového pásma během dlouhých letů může negativně ovlivnit naše tělo a spánkový rytmus. Nicméně jedna z posledních prací přinesla opačný výsledek. Badatelé z Northwestern University se rozhodli prozkoumat, jak jet lag působí na neurodegenerativní onemocnění. Pacienti s těmito chorobami totiž trpí i značnými poruchami spánku, respektive tzv. cirkadiánních rytmů – tedy změn fyziologických funkcí, k nimž dochází zhruba každých 24 hodin.

Zdraví prospěšná pásmová nemoc 

Vědci experimentovali s ovocnými muškami, které vybavili geny Huntingtonovy nemoci, vzácného neurodegenerativního postižení mozku. Jedné skupině změnili střídání světla a tmy, a to v rámci 20hodinového cyklu místo běžných 24 hodin. U druhé skupiny navíc upravili jeden z genů odpovědných za cirkadiánní rytmy. Odborníci tak v podstatě u hmyzu navozovali permanentní jet lag, odpovídající čtyřhodinovému letu na východ každý den. 

Oproti očekávání se ovšem stav mušek nezhoršil, ba naopak: Jejich mozky produkovaly méně proteinů spojených s Huntingtonovou nemocí, jež způsobují odumírání neuronů. Podle vedoucího týmu Raviho Allady zmíněnou záhadu možná vysvětluje fakt, že jeden z genů odpovědných za cirkadiánní rytmy má zároveň podíl na správném skládání proteinů. Právě chybná tvorba bílkovin totiž zřejmě hraje u řady neurodegenerativních nemocí klíčovou roli.

TIP: Život řízený světlem: Jak přesně fungují naše biologické hodiny?

Lidé a mouchy samozřejmě představují zcela odlišné druhy, nicméně geny ovlivňující cirkadiánní rytmy máme pozoruhodně podobné. Badatelé proto plánují provést další experimenty a mimo jiné se pokusí zjistit, zda má jet lag obdobně příznivý efekt i na pacienty s Alzheimerovou chorobou.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rakev z doby bronzové se skrývala v hliněné mohyle až do roku 1921, kdy ji archeologové vykopali. Nahoře vizualizace, jak mohla dívka vypadat chvíli před tím, než se s ní její blízcí naposledy rozloučili.

Zajímavosti
Věda

Balkánská „Niagara“ – vodopády Kravica.

Příroda

Chvost komety se objevuje až v blízkosti Slunce.

Vesmír

Iulia Agrippina mladší a Livia Drusilla (vpravo). Dvě travičky z časů starověkého Říma.

Zajímavosti

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907