Prospěšný jet lag: Pásmová nemoc může být tělu překvapivě prospěšná

02.07.2019 - Kateřina Helán Vašků

Dovolená například v Thajsku sebou může nést problém v podobě pásmové nemoci neboli jet lagu. Vědci ale odhalili, že tento nepříjemný fenomén může přinášet i některá pozitiva


Reklama

Bolestivé pro tělo, ale svým způsobem příznivé pro mozek. Tak by se daly charakterizovat výsledky posledních vědeckých studií na téma jet lagu (doslova „tryskáčové zpoždění“) a jeho vlivu na člověka. Existuje spousta důkazů, že tato tzv. pásmová nemoc vyvolaná změnou časového pásma během dlouhých letů může negativně ovlivnit naše tělo a spánkový rytmus. Nicméně jedna z posledních prací přinesla opačný výsledek. Badatelé z Northwestern University se rozhodli prozkoumat, jak jet lag působí na neurodegenerativní onemocnění. Pacienti s těmito chorobami totiž trpí i značnými poruchami spánku, respektive tzv. cirkadiánních rytmů – tedy změn fyziologických funkcí, k nimž dochází zhruba každých 24 hodin.

Zdraví prospěšná pásmová nemoc 

Vědci experimentovali s ovocnými muškami, které vybavili geny Huntingtonovy nemoci, vzácného neurodegenerativního postižení mozku. Jedné skupině změnili střídání světla a tmy, a to v rámci 20hodinového cyklu místo běžných 24 hodin. U druhé skupiny navíc upravili jeden z genů odpovědných za cirkadiánní rytmy. Odborníci tak v podstatě u hmyzu navozovali permanentní jet lag, odpovídající čtyřhodinovému letu na východ každý den. 

Oproti očekávání se ovšem stav mušek nezhoršil, ba naopak: Jejich mozky produkovaly méně proteinů spojených s Huntingtonovou nemocí, jež způsobují odumírání neuronů. Podle vedoucího týmu Raviho Allady zmíněnou záhadu možná vysvětluje fakt, že jeden z genů odpovědných za cirkadiánní rytmy má zároveň podíl na správném skládání proteinů. Právě chybná tvorba bílkovin totiž zřejmě hraje u řady neurodegenerativních nemocí klíčovou roli.

TIP: Život řízený světlem: Jak přesně fungují naše biologické hodiny?

Lidé a mouchy samozřejmě představují zcela odlišné druhy, nicméně geny ovlivňující cirkadiánní rytmy máme pozoruhodně podobné. Badatelé proto plánují provést další experimenty a mimo jiné se pokusí zjistit, zda má jet lag obdobně příznivý efekt i na pacienty s Alzheimerovou chorobou.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907