Prstencový liják: Na Saturn prší materiál z monumentálních prstenců

08.10.2018 - Stanislav Mihulka

Prstence Saturnu tvoří hlavně led, prach a jednoduché organické látky. Výzkum sondy Cassini ukázal, jak tento materiál prší na povrch planety

<p>Meziplanetární sonda Cassini a prstence Saturnu</p>

Meziplanetární sonda Cassini a prstence Saturnu


Reklama

Planeta Saturn se ve Sluneční soustavě pyšní svými monumentálními prstenci. Jsou nádherné z dálky a pozoruhodné zblízka. Vědci nedávno přišli na to, že z prstenců „prší“ na planetu mnohem více materiálu, než jsme si kdy mysleli.

Hunter Waite z výzkumného institutu Southwest Research Institute v americkém Texasu a jeho spolupracovníci to vyčetli z dat, která v závěrečné fázi své mise získala meziplanetární sonda Cassini.

Cassini a prstence

Sonda Cassini celkem 22krát proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci. O tomto prostoru jsme toho zatím věděli jen málo. Jedním z nejzajímavějších zjištění, které sonda získala, je skutečnost, že z prstenců prší na Saturn nemalé množství hmoty.

TIP: Mohou prstence Saturnu v budoucnu vytvořit nový měsíc?

Podle propočtů Waiteho a jeho kolegů jde o pořádný liják. Materiál prstenců tvoří především vodní led a jednoduché organické látky. Tato směs se na povrch Saturnu řítí s intenzitou asi 10 tun hmoty za sekundu. Výsledky výzkumu tak mimo jiné ukazují, že Saturnovy prstence hrají dramatickou roli v utváření horních vrstev atmosféry Saturnu.

  • Zdroj textu:

    Southwest Research Institute

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/SSI

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907