Průzkumníci v roce 2020: Přehled zásadních vesmírných misí pro letošní rok

05.01.2020 - František Martinek

Během letošního roku zamíří do vesmíru hned několik sond: Otevírá se například startovací okno k Marsu, cílem dalších automatů se stanou Slunce i Měsíc, zatímco na Zemi přistane průzkumník se vzorky z planetky

<h3>Slunci vstříc: Solar Orbiter</h3><p>Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na <strong>5. února 2020</strong>. Předpokládá se, že automat <strong>prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C.</strong> Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.</p>

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

<h3>Z bezpečné vzdálenosti: Aditya-L1</h3><p>V minulých letech vypustila Indie své sondy k Měsíci a Marsu. Na rok 2020 plánuje start malé observatoře určené k výzkumu Slunce z parkovací dráhy v okolí <strong>Lagrangeova libračního bodu L1</strong>. Aditya-L1 zamíří do vesmíru na raketě PSLV z kosmodromu Šríharikota. Cílem mise je získat odpovědi na základní otázky sluneční fyziky díky studiu dynamických procesů. <strong>Koronograf a šestice dalších vědeckých přístrojů na palubě budou zkoumat různé vrstvy atmosféry naší hvězdy, tedy fotosféru, chromosféru a korónu: Zaměří se na sluneční vítr, ohřev koróny, magnetická pole apod.</strong></p>

Z bezpečné vzdálenosti: Aditya-L1

V minulých letech vypustila Indie své sondy k Měsíci a Marsu. Na rok 2020 plánuje start malé observatoře určené k výzkumu Slunce z parkovací dráhy v okolí Lagrangeova libračního bodu L1. Aditya-L1 zamíří do vesmíru na raketě PSLV z kosmodromu Šríharikota. Cílem mise je získat odpovědi na základní otázky sluneční fyziky díky studiu dynamických procesů. Koronograf a šestice dalších vědeckých přístrojů na palubě budou zkoumat různé vrstvy atmosféry naší hvězdy, tedy fotosféru, chromosféru a korónu: Zaměří se na sluneční vítr, ohřev koróny, magnetická pole apod.

<h3>Roboti na Marsu</h3><p>Přehled sond k Marsu, jejichž start se plánuje na červenec 2020, jsme přinesli v zářijovém čísle Tajemství vesmíru. Nyní tedy uvádíme jen jejich stručné shrnutí: <strong>NASA připravuje pokročilejší verzi úspěšného roveru Curiosity</strong>, jenž dostane do vínku dokonalejší vědecké přístroje. <strong>ESA ve spolupráci s Ruskem vyšle na rudou planetu pojízdného robota Rosalind Franklin </strong>(dříve označovaného jako rover ExoMars)<strong>, který dokáže speciálním vrtákem odebírat vzorky z hloubky až 2 metrů; a pátrat po organických fosiliích</strong>. Pozadu nezůstane ani Čína, jež pro Mars rovněž zkonstruovala pojízdnou laboratoř. A výzkumu tamní atmosféry se má věnovat orbiter <strong>Al-Amal</strong>, v režii Spojených arabských emirátů.</p>

Roboti na Marsu

Přehled sond k Marsu, jejichž start se plánuje na červenec 2020, jsme přinesli v zářijovém čísle Tajemství vesmíru. Nyní tedy uvádíme jen jejich stručné shrnutí: NASA připravuje pokročilejší verzi úspěšného roveru Curiosity, jenž dostane do vínku dokonalejší vědecké přístroje. ESA ve spolupráci s Ruskem vyšle na rudou planetu pojízdného robota Rosalind Franklin (dříve označovaného jako rover ExoMars), který dokáže speciálním vrtákem odebírat vzorky z hloubky až 2 metrů; a pátrat po organických fosiliích. Pozadu nezůstane ani Čína, jež pro Mars rovněž zkonstruovala pojízdnou laboratoř. A výzkumu tamní atmosféry se má věnovat orbiter Al-Amal, v režii Spojených arabských emirátů.

<h3>Kousek asteroidu: OSIRIS-REx</h3><p>Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx <strong>odstartovala 8. září 2016 k planet­ce Bennu</strong>. O dva roky později byla navedena na její oběžnou dráhu a postupně nám o ní přinesla několik překvapivých zjištění: Povrch tělesa pokrývá mnohem víc kráterů, než se očekávalo. Navíc asteroid doprovázejí malé částice vyražené z povrchu, který je mnohem drsnější a posetý množstvím kamenů. Na základě detailního mapování vytipovali vědci vhodné místo pro odběr vzorků. <strong>Zatím se s ním počítá ve druhé polovině roku 2020, poté bude následovat návrat k Zemi a nakonec 24. září 2023 i přistání</strong>.</p>

Kousek asteroidu: OSIRIS-REx

Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx odstartovala 8. září 2016 k planet­ce Bennu. O dva roky později byla navedena na její oběžnou dráhu a postupně nám o ní přinesla několik překvapivých zjištění: Povrch tělesa pokrývá mnohem víc kráterů, než se očekávalo. Navíc asteroid doprovázejí malé částice vyražené z povrchu, který je mnohem drsnější a posetý množstvím kamenů. Na základě detailního mapování vytipovali vědci vhodné místo pro odběr vzorků. Zatím se s ním počítá ve druhé polovině roku 2020, poté bude následovat návrat k Zemi a nakonec 24. září 2023 i přistání.

<h3>Dvě kila Měsíce: Čchang-e 5</h3><p>Na letošní rok plánuje Čína první automatické dopravení vzorků z Měsíce od roku 1976, kdy se na Zemi vrátila sovětská Luna 24. Sondu Čchang-e 5 vynese raketa CZ-5, přičemž celou sestavu bude tvořit servisní modul, přistávací i vzletový stupeň a návratové pouzdro, jehož prototyp se osvědčil již při misi Čchang-e 5-T1 před pěti lety. <strong>Na Zemi by mělo přivézt asi 2 kg horniny ze sopečného dómu Mons Rűmker o průměru 70 km v Oceánu bouří</strong>. O rok později se Čchang-e 6 vydá pro vzorky do oblasti jižního pólu.</p>

Dvě kila Měsíce: Čchang-e 5

Na letošní rok plánuje Čína první automatické dopravení vzorků z Měsíce od roku 1976, kdy se na Zemi vrátila sovětská Luna 24. Sondu Čchang-e 5 vynese raketa CZ-5, přičemž celou sestavu bude tvořit servisní modul, přistávací i vzletový stupeň a návratové pouzdro, jehož prototyp se osvědčil již při misi Čchang-e 5-T1 před pěti lety. Na Zemi by mělo přivézt asi 2 kg horniny ze sopečného dómu Mons Rűmker o průměru 70 km v Oceánu bouří. O rok později se Čchang-e 6 vydá pro vzorky do oblasti jižního pólu.

<h3>Zásilka z planetky: Hajabusa 2</h3><p>V prosinci 2020 by měla Země obdržet zásilku v podobě vzorků hornin odebraných z asteroidu Rjugu. Na „rodnou planetu“ je dopraví 40 cm velké návratové pouzdro japonské sondy Hajabusa 2. Automat o hmotnosti 609 kg odstartoval v prosinci 2014 a po gravitačním manévru u Země o rok později zamířil k cíli. <strong>Po uvedení na oběžnou dráhu planetky v červnu 2018 vysadil na její povrch několik malých průzkumných modulů. Následně byla zvolena vhodná místa k odběru a podařilo se získat vzorky z povrchových i podpovrchových vrstev</strong>. Vzdálené těleso zřejmě obsahuje původní materiál z dob formování Sluneční soustavy. </p>

Zásilka z planetky: Hajabusa 2

V prosinci 2020 by měla Země obdržet zásilku v podobě vzorků hornin odebraných z asteroidu Rjugu. Na „rodnou planetu“ je dopraví 40 cm velké návratové pouzdro japonské sondy Hajabusa 2. Automat o hmotnosti 609 kg odstartoval v prosinci 2014 a po gravitačním manévru u Země o rok později zamířil k cíli. Po uvedení na oběžnou dráhu planetky v červnu 2018 vysadil na její povrch několik malých průzkumných modulů. Následně byla zvolena vhodná místa k odběru a podařilo se získat vzorky z povrchových i podpovrchových vrstev. Vzdálené těleso zřejmě obsahuje původní materiál z dob formování Sluneční soustavy. 




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

El Comandante Fidel Castro - Pro Bílý dům představoval vládce Havany úhlavního nepřítele. CIA údajně jen v letech 1959–1963 provedla neuvěřitelných 638 pokusů o atentát.

Zajímavosti

Jedovatá a nebezpečná homolice síťkovaná

Věda

Vizualizace hvězdy s obří magnetickou skvrnou - Skvrna je jasná, zabírá až čtvrtinu povrchu hvězdy a je způsobena magnetickým polem hvězdy. Při rotaci hvězdy se skvrnu objevuje a mizí na polokouli přivrácené k Zemi, což způsobuje pozorovatelné změny jasnosti hvězdy.

Vesmír

Albert Eduard byl požitkář a nic na tom nezměnil ani sňatek s princeznou Alexandrou.

Historie

Vojáci museli využívat každé příležitosti k odpočinku, během samotné bitvy jich ale moc nebylo

Válka

Růžová záplava v ohrožení

Obří hejno plameňáků růžových nedaleko keňského jezera Nakuru je oblíbenou turistickou atrakcí. Turismus zde generuje příjmy okolo 1,3 milionu dolarů měsíčně (v přepočtu asi 30 milionů korun). Jezero ale trpí značným znečištěním a poklesem hladiny. V záchraně jezera a jeho růžových obyvatel se proto angažuje místní neziskové sdružení.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907