Průzkumníci v roce 2020: Přehled zásadních vesmírných misí pro letošní rok

05.01.2020 - František Martinek

Během letošního roku zamíří do vesmíru hned několik sond: Otevírá se například startovací okno k Marsu, cílem dalších automatů se stanou Slunce i Měsíc, zatímco na Zemi přistane průzkumník se vzorky z planetky

<h3>Slunci vstříc: Solar Orbiter</h3><p>Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na <strong>5. února 2020</strong>. Předpokládá se, že automat <strong>prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C.</strong> Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.</p>

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

<h3>Z bezpečné vzdálenosti: Aditya-L1</h3><p>V minulých letech vypustila Indie své sondy k Měsíci a Marsu. Na rok 2020 plánuje start malé observatoře určené k výzkumu Slunce z parkovací dráhy v okolí <strong>Lagrangeova libračního bodu L1</strong>. Aditya-L1 zamíří do vesmíru na raketě PSLV z kosmodromu Šríharikota. Cílem mise je získat odpovědi na základní otázky sluneční fyziky díky studiu dynamických procesů. <strong>Koronograf a šestice dalších vědeckých přístrojů na palubě budou zkoumat různé vrstvy atmosféry naší hvězdy, tedy fotosféru, chromosféru a korónu: Zaměří se na sluneční vítr, ohřev koróny, magnetická pole apod.</strong></p>

Z bezpečné vzdálenosti: Aditya-L1

V minulých letech vypustila Indie své sondy k Měsíci a Marsu. Na rok 2020 plánuje start malé observatoře určené k výzkumu Slunce z parkovací dráhy v okolí Lagrangeova libračního bodu L1. Aditya-L1 zamíří do vesmíru na raketě PSLV z kosmodromu Šríharikota. Cílem mise je získat odpovědi na základní otázky sluneční fyziky díky studiu dynamických procesů. Koronograf a šestice dalších vědeckých přístrojů na palubě budou zkoumat různé vrstvy atmosféry naší hvězdy, tedy fotosféru, chromosféru a korónu: Zaměří se na sluneční vítr, ohřev koróny, magnetická pole apod.

<h3>Roboti na Marsu</h3><p>Přehled sond k Marsu, jejichž start se plánuje na červenec 2020, jsme přinesli v zářijovém čísle Tajemství vesmíru. Nyní tedy uvádíme jen jejich stručné shrnutí: <strong>NASA připravuje pokročilejší verzi úspěšného roveru Curiosity</strong>, jenž dostane do vínku dokonalejší vědecké přístroje. <strong>ESA ve spolupráci s Ruskem vyšle na rudou planetu pojízdného robota Rosalind Franklin </strong>(dříve označovaného jako rover ExoMars)<strong>, který dokáže speciálním vrtákem odebírat vzorky z hloubky až 2 metrů; a pátrat po organických fosiliích</strong>. Pozadu nezůstane ani Čína, jež pro Mars rovněž zkonstruovala pojízdnou laboratoř. A výzkumu tamní atmosféry se má věnovat orbiter <strong>Al-Amal</strong>, v režii Spojených arabských emirátů.</p>

Roboti na Marsu

Přehled sond k Marsu, jejichž start se plánuje na červenec 2020, jsme přinesli v zářijovém čísle Tajemství vesmíru. Nyní tedy uvádíme jen jejich stručné shrnutí: NASA připravuje pokročilejší verzi úspěšného roveru Curiosity, jenž dostane do vínku dokonalejší vědecké přístroje. ESA ve spolupráci s Ruskem vyšle na rudou planetu pojízdného robota Rosalind Franklin (dříve označovaného jako rover ExoMars), který dokáže speciálním vrtákem odebírat vzorky z hloubky až 2 metrů; a pátrat po organických fosiliích. Pozadu nezůstane ani Čína, jež pro Mars rovněž zkonstruovala pojízdnou laboratoř. A výzkumu tamní atmosféry se má věnovat orbiter Al-Amal, v režii Spojených arabských emirátů.

<h3>Kousek asteroidu: OSIRIS-REx</h3><p>Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx <strong>odstartovala 8. září 2016 k planet­ce Bennu</strong>. O dva roky později byla navedena na její oběžnou dráhu a postupně nám o ní přinesla několik překvapivých zjištění: Povrch tělesa pokrývá mnohem víc kráterů, než se očekávalo. Navíc asteroid doprovázejí malé částice vyražené z povrchu, který je mnohem drsnější a posetý množstvím kamenů. Na základě detailního mapování vytipovali vědci vhodné místo pro odběr vzorků. <strong>Zatím se s ním počítá ve druhé polovině roku 2020, poté bude následovat návrat k Zemi a nakonec 24. září 2023 i přistání</strong>.</p>

Kousek asteroidu: OSIRIS-REx

Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx odstartovala 8. září 2016 k planet­ce Bennu. O dva roky později byla navedena na její oběžnou dráhu a postupně nám o ní přinesla několik překvapivých zjištění: Povrch tělesa pokrývá mnohem víc kráterů, než se očekávalo. Navíc asteroid doprovázejí malé částice vyražené z povrchu, který je mnohem drsnější a posetý množstvím kamenů. Na základě detailního mapování vytipovali vědci vhodné místo pro odběr vzorků. Zatím se s ním počítá ve druhé polovině roku 2020, poté bude následovat návrat k Zemi a nakonec 24. září 2023 i přistání.

<h3>Dvě kila Měsíce: Čchang-e 5</h3><p>Na letošní rok plánuje Čína první automatické dopravení vzorků z Měsíce od roku 1976, kdy se na Zemi vrátila sovětská Luna 24. Sondu Čchang-e 5 vynese raketa CZ-5, přičemž celou sestavu bude tvořit servisní modul, přistávací i vzletový stupeň a návratové pouzdro, jehož prototyp se osvědčil již při misi Čchang-e 5-T1 před pěti lety. <strong>Na Zemi by mělo přivézt asi 2 kg horniny ze sopečného dómu Mons Rűmker o průměru 70 km v Oceánu bouří</strong>. O rok později se Čchang-e 6 vydá pro vzorky do oblasti jižního pólu.</p>

Dvě kila Měsíce: Čchang-e 5

Na letošní rok plánuje Čína první automatické dopravení vzorků z Měsíce od roku 1976, kdy se na Zemi vrátila sovětská Luna 24. Sondu Čchang-e 5 vynese raketa CZ-5, přičemž celou sestavu bude tvořit servisní modul, přistávací i vzletový stupeň a návratové pouzdro, jehož prototyp se osvědčil již při misi Čchang-e 5-T1 před pěti lety. Na Zemi by mělo přivézt asi 2 kg horniny ze sopečného dómu Mons Rűmker o průměru 70 km v Oceánu bouří. O rok později se Čchang-e 6 vydá pro vzorky do oblasti jižního pólu.

<h3>Zásilka z planetky: Hajabusa 2</h3><p>V prosinci 2020 by měla Země obdržet zásilku v podobě vzorků hornin odebraných z asteroidu Rjugu. Na „rodnou planetu“ je dopraví 40 cm velké návratové pouzdro japonské sondy Hajabusa 2. Automat o hmotnosti 609 kg odstartoval v prosinci 2014 a po gravitačním manévru u Země o rok později zamířil k cíli. <strong>Po uvedení na oběžnou dráhu planetky v červnu 2018 vysadil na její povrch několik malých průzkumných modulů. Následně byla zvolena vhodná místa k odběru a podařilo se získat vzorky z povrchových i podpovrchových vrstev</strong>. Vzdálené těleso zřejmě obsahuje původní materiál z dob formování Sluneční soustavy. </p>

Zásilka z planetky: Hajabusa 2

V prosinci 2020 by měla Země obdržet zásilku v podobě vzorků hornin odebraných z asteroidu Rjugu. Na „rodnou planetu“ je dopraví 40 cm velké návratové pouzdro japonské sondy Hajabusa 2. Automat o hmotnosti 609 kg odstartoval v prosinci 2014 a po gravitačním manévru u Země o rok později zamířil k cíli. Po uvedení na oběžnou dráhu planetky v červnu 2018 vysadil na její povrch několik malých průzkumných modulů. Následně byla zvolena vhodná místa k odběru a podařilo se získat vzorky z povrchových i podpovrchových vrstev. Vzdálené těleso zřejmě obsahuje původní materiál z dob formování Sluneční soustavy. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907