První marsovskou megapolí se má stát Nüwa: Pojmout by mohla až milion osadníků

17.05.2021 - Stanislav Mihulka

Lidská noha se sice ještě nedotkla povrchu Marsu, architekti a vědci již ale připravují projekty měst, v nichž by mohli lidé žít na rudé planetě. V soběstačném městském státu Nüwa by mohl žít až jeden milion marsovských kolonistů

<p>První marsovské město Nüwa by mohlo vzniknout v oblasti v Tempe Mensa.</p>

První marsovské město Nüwa by mohlo vzniknout v oblasti v Tempe Mensa.


Reklama

Architekti a designéři společnosti ABIBOO Studio spojili síly se startupem SONet, který představuje mezinárodní tým odborníků rozmanitých profesí, a přišli s návrhem města Nüwa, které nese jméno bohyně z dávné čínské mytologie.

Nüwa by se mohla stát první megapolí Marsu. Je navržena jako soběstačný městský stát, který může obývat až milion kolonistů rudé planety. Nüwa by měla vyrůst v kilometr vysokých útesech oblasti Tempe Mensa, která se nalézá na obrovské vulkanické planině Tharsis, v rovníkové části Marsu.

Městský stát na Marsu

Projekt Nüwa se stal jedním z deseti finalistů soutěže „Mars City State Design Competition“, kterou vyhlásila organizace Mars Society. Do soutěže, jejímž cílem je navrhnout co nejlepší design městského státu pro rudou planetu, se přihlásilo celkem 175 týmů se svými projekty. Porota hodnotí návrhy z řady hledisek, včetně ekonomické životaschopnosti nebo estetiky.

TIP: Velké plány: Spojené arabské emiráty sní o celém městě na Marsu

Projekt městského státu Nüwa zahrnuje propracované digitální scenerie, včetně parků a hydroponických zahrad. Na první pohled vypadají velmi lákavě a kolonistům, kteří by přiletěli s jednosměrnou letenkou ze Země by se v takovém městě určitě líbilo. Zakladatel a hlavní architekt ABIBOO Studio Alfredo Munoz a jeho spolupracovníci počítají s tím, že by konstrukce takové megapole mohla začít v polovině 21. století a kolem roku 2100 by město mohlo uvítat první vlnu kolonistů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907