První výsledky střetu sondy DART a planetky Dimorphos: Obří ohon prachu a zvýšená jasnost

06.10.2022 - Martin Reichman

Pozemní i vesmírné teleskopy se zaměřily na nedávný střet sondy DART s planetkou Dimorphos. První snímky potvrzují zásah a přináší několik zajímavých informací

<p>Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. <em>(CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. Knight, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. Knight, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Před několika dny narazila sonda DART do planetky Dimorphos. Cílem experimentu bylo drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky. Zda se podařilo tento cíl naplnit zatím ještě jisté není, vědci již ale zaznamenali první výsledky střetu.

Matthew Knight a Teddy Kareta pořídili dva dny po střetu snímek, který zachycuje planetku Dimorphos. Z něj je patrné, že za planetkou se táhne ohon tvořený prachem a dalším materiálem, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. Další pozorování by mělo upřesnit, jak velké množství materiálu se při nárazu sondy do povrchu planetky vlastně uvolnilo. To by mimo jiné mohlo vědcům prozradit více o složení planetky Dimorphos.

Duet vesmírných teleskopů

Na náraz sondy DART se zaměřily i nejmodernější vesmírné teleskopy současnosti – Hubbleův a dalekohled Jamese Webba. Pro oba vesmírné teleskopy šlo o první simultánní pozorování stejného cíle.

Záznam střetu pořízený dalekohledem Jamese Webba. (foto: NASA, ESA, CSA, STScICC BY-SA 4.0)

Teleskop Jamese Webba použil při snímkování zařízení NIRCam, která celou událost zaznamenala v oblasti blízkého infračerveného záření. Dalekohled pořídil cekem 10 snímků v rozmezí pěti hodin. Na nich je patrné kompaktní jádro planetky a oblaka materiálu vyvržená při srážce. Pro JWST šlo i o test jeho možností, neboť planetka Dimorphos se pohybovala přibližně 3× rychleji, než na co je dalekohled konstruován. JWST se k pozorování planetky Dimorphos ještě vrátí, přičemž tentokrát bude v akci jeho spektrometr NIRSpec a kamera se spektrografem MIRI. Tato pozorování by měla prozradit více o chemickém složení planetky.

Série snímků mapujících střet sondy DART s planetkou Dimorphos z Hubbleova vesmírného dalekohledu. (foto: NASA, ESA, STScICC BY-SA 4.0)

Hubbleův teleskop pořídil prostřednictvím zařízení Wide Field Camera 3 celkem 45 snímků ve viditelném spektru. Na snímku pořízeném několik minut po střetu, jsou patrné paprsky táhnoucí se od těla planetky. Pozorování Hubbleova dalekohledu také ukázalo, že jasnost planetky se po nárazu zvýšila zhruba třikrát a zvýšená jasnost přetrvala osm hodin po střetu. Také pro Hubbleův teleskop nešlo o poslední setkání s planetkou Dimorphos – čeká jej ještě několik pozorování, jejichž cílem je zaznamenávat následky srážky.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907