Psilocybin a dlouhověkost: Látka z halucinogenních hub omlazuje buňky a prodlužuje život myší
Nový výzkum ukazuje, že psilocybin – známý spíše jako halucinogen – může významně prodloužit život buněk i myší a otevírá možnost jeho využití v boji proti stárnutí.
Nová studie amerických vědců z Emory University a Baylor College of Medicine ukazuje, že psilocybin – psychoaktivní látka obsažená v halucinogenních houbách – má potenciál nejen měnit lidské vědomí, ale také zpomalovat biologické stárnutí. Výsledky naznačují, že by mohl výrazně prodloužit životnost buněk i celkovou délku života u savců.
Psilocybin je tradičně zkoumán pro své pozitivní účinky na psychiku – zejména jako možná léčba depresí, úzkostí nebo posttraumatických poruch. Nový výzkum ale ukazuje, že by mohl působit i na hlubší biologické úrovni, konkrétně zpomalovat stárnutí buněk a organismu jako celku.
Louise Heckerová z atlantské Emory University se svým týmem prověřovala vztah mezi psilocybinem a stárnutím na buněčné úrovni na lidských buňkách v kultuře a na živých myších. V obou případech vedlo užívání psilocybinu k citelnému prodloužení života. Lidské buňky přežívaly o polovinu déle než buňky bez tohoto zásahu a myši užívající psilocybin, se s větší pravděpodobnosti dožily do konce experimentu.
Magické houbičky pro delší život
Jak uvádí kolega Heckerové Ali Joh Zarrabi, výsledky, publikované ve vědeckém časopisu npj Aging, přinesly významný preklinický důkaz, že psilocybin může přispívat ke zdravějšímu stárnutí. Nejen že podle Zarrabiho prodlužuje délku života, ale také zajišťuje lepší kvalitu života ve vyšším věku.
Badatelé ve výzkumu použili dospělé lidské kožní buňky a embryonální plicní fibroblasty. Těmto buňkám aplikovali psilocin, což je aktivní metabolit vznikající v těle po požití psilocybinu. Buňky poté průběžně sledovali, dokud „nezestárly“ ve stavu, v němž stoply buněčné dělení.
Podobně to dopadly u myší, kde vědci podávali psilocybin myším v seniorském věku 19 měsíců. Po 10 měsících experimentu přežívalo 80 procent myší užívajících psilocybin, zatímco v kontrolní skupině bez této podpory to bylo jen 50 procent myší. Psilocybinové myši rovněž měly méně vizuálních znaků stárnutí, jako je nekvalitní srst a větší počet šedivých chlupů. Každopádně se zdá, že by se psilocybin mohl doopravdy uplatnit v léčbě projevů stárnutí.
Autoři výzkumu ale zároveň varují: výsledky jsou sice slibné, ale před medicínským využitím psilocybinu je ještě dlouhá cesta. Je potřeba určit optimální dávkování, věk zahájení léčby a ověřit, zda léčba ovlivňuje i maximální délku života. Další studie budou klíčové k ověření, zda lze tento efekt přenést i na člověka v klinickém prostředí.
