Psychologie štědrovečerního mýtu: Proč děti věří na Ježíška?

23.12.2018 - Martin Reichman

Měřeno cynickým pohledem dospělých je štědrovečerní mýtus Ježíška nosícího dárky až neuvěřitelně krkolomný. Na otázku proč mu děti věří, hledali odpověď psychologové

<p>Statistiky ukazují, že až 84 % amerických dětí má v předvánočním čase osobní zkušenost ze setkání s „živým Santou“. </p>

Statistiky ukazují, že až 84 % amerických dětí má v předvánočním čase osobní zkušenost ze setkání s „živým Santou“. 


Reklama

Statistiky ukazují, že 85 % amerických dětí ve věku do pěti let věří, že jim dárky nosí Santa Claus. Předpokládejme, že český Ježíšek na tom s důvěrou nebude o moc hůře. Měřeno cynickým pohledem dospělých je štědrovečerní mýtus Santy i Ježíška nosícího dárky až neuvěřitelně krkolomný. V prvním případě jde o obézního děda, který dárky distribuuje za pomoci sobího spřežení a do domů vniká komínem. Český Ježíšek je na tom snad ještě hůř – neznámá je jak logistická část jeho výprav (pomineme-li absurdní tezi o spouštění se na zlaté niti), tak i jeho podoba. Jak je tedy možné, že se štědrovečerní mýtus těší takové míře dětské důvěry?

Evoluční výhoda

Psychologové, kteří tuto otázku zkoumali usuzují, že bezmezná důvěřivost dětí je vlastně jejich evoluční výhodou. Na místo toho, aby si utvářely své názory ověřováním, je pro ně v útlém věku mnohem výhodnější důvěřovat starším. Pokud například řeknete dítěti, aby nechodilo k rybníku, je z pohledu dítěte výhodnější uvěřit vám, než si v praxi vyzkoušet proč k němu není dobré chodit.

Rozhodně to ale neznamená, že jsou děti hloupé. Jak ukazují další výzkumy, v mnoha ohledech se jejich přístup k informacím neliší od přístupu dospělých.

Jedním ze základních způsobů, jak se seznamujeme s novinkami, je prostřednictvím sdílených informací. Pokud se například o existenci nového druhu ryb dočteme v odborném časopisu, či z jiného hodnověrného zdroje, bude naše důvěra v informace výrazně vyšší, než když nás o tomtéž bude přesvědčovat podivínská sousedka se zálibou v konspiračních teoriích. Experimenty psychologů ukázaly, že děti pracují s hodnověrností zdroje stejně jako dospělí. Méně pravděpodobné informace mnohem snáze přijímaly z hodnověrného zdroje než ze zdroje očividně pochybného. 

Diktát štědrovečerního mýtu

Zřejmě nejzásadnější podíl na santovském a ježíškovském mýtu tak pochopitelně neseme my dospělí. Vedeme děti k tomu, aby psaly dopisy Ježíškovi a vymýšlíme komplikované scénáře, jak nenápadně dopravit dárky pod stromeček, zatímco děti baští kapra s bramborovým salátem

Ve Spojených státech je spoluúčast dospělých na santovském mýtu dohnána až do úplné krajnosti. Statistiky ukazují, že až 84 % dětí má v předvánočním čase osobní zkušenost ze setkání s „živým Santou“. Pošta nejen že přijímá dopisy určené Santovi, nabízí dokonce i služby osobních odpovědí. Rodiče po nocích rozlévají mléko a nakusují sušenky, aby dodali návštěvě Santy na věrohodnosti. Není divu, že jim děti věří.

Pokud by někdo věnoval stejné úsilí, jaké vynakládáme na podporu štědrovečerního mýtu k přesvědčení dospělých, zřejmě by výsledky nebyly o mnoho jiné. Ostatně pro příklady není třeba chodit daleko – věděli jste třeba, že během Vánoc jsou letouny rozprašující chemtrails abnormálně aktivní?

  • Zdroj textu:

    The Conversation

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907