Psychologie štědrovečerního mýtu: Proč děti věří na Ježíška?

23.12.2018 - Martin Reichman

Měřeno cynickým pohledem dospělých je štědrovečerní mýtus Ježíška nosícího dárky až neuvěřitelně krkolomný. Na otázku proč mu děti věří, hledali odpověď psychologové

<p>Statistiky ukazují, že až 84 % amerických dětí má v předvánočním čase osobní zkušenost ze setkání s „živým Santou“. </p>

Statistiky ukazují, že až 84 % amerických dětí má v předvánočním čase osobní zkušenost ze setkání s „živým Santou“. 


Reklama

Statistiky ukazují, že 85 % amerických dětí ve věku do pěti let věří, že jim dárky nosí Santa Claus. Předpokládejme, že český Ježíšek na tom s důvěrou nebude o moc hůře. Měřeno cynickým pohledem dospělých je štědrovečerní mýtus Santy i Ježíška nosícího dárky až neuvěřitelně krkolomný. V prvním případě jde o obézního děda, který dárky distribuuje za pomoci sobího spřežení a do domů vniká komínem. Český Ježíšek je na tom snad ještě hůř – neznámá je jak logistická část jeho výprav (pomineme-li absurdní tezi o spouštění se na zlaté niti), tak i jeho podoba. Jak je tedy možné, že se štědrovečerní mýtus těší takové míře dětské důvěry?

Evoluční výhoda

Psychologové, kteří tuto otázku zkoumali usuzují, že bezmezná důvěřivost dětí je vlastně jejich evoluční výhodou. Na místo toho, aby si utvářely své názory ověřováním, je pro ně v útlém věku mnohem výhodnější důvěřovat starším. Pokud například řeknete dítěti, aby nechodilo k rybníku, je z pohledu dítěte výhodnější uvěřit vám, než si v praxi vyzkoušet proč k němu není dobré chodit.

Rozhodně to ale neznamená, že jsou děti hloupé. Jak ukazují další výzkumy, v mnoha ohledech se jejich přístup k informacím neliší od přístupu dospělých.

Jedním ze základních způsobů, jak se seznamujeme s novinkami, je prostřednictvím sdílených informací. Pokud se například o existenci nového druhu ryb dočteme v odborném časopisu, či z jiného hodnověrného zdroje, bude naše důvěra v informace výrazně vyšší, než když nás o tomtéž bude přesvědčovat podivínská sousedka se zálibou v konspiračních teoriích. Experimenty psychologů ukázaly, že děti pracují s hodnověrností zdroje stejně jako dospělí. Méně pravděpodobné informace mnohem snáze přijímaly z hodnověrného zdroje než ze zdroje očividně pochybného. 

Diktát štědrovečerního mýtu

Zřejmě nejzásadnější podíl na santovském a ježíškovském mýtu tak pochopitelně neseme my dospělí. Vedeme děti k tomu, aby psaly dopisy Ježíškovi a vymýšlíme komplikované scénáře, jak nenápadně dopravit dárky pod stromeček, zatímco děti baští kapra s bramborovým salátem

Ve Spojených státech je spoluúčast dospělých na santovském mýtu dohnána až do úplné krajnosti. Statistiky ukazují, že až 84 % dětí má v předvánočním čase osobní zkušenost ze setkání s „živým Santou“. Pošta nejen že přijímá dopisy určené Santovi, nabízí dokonce i služby osobních odpovědí. Rodiče po nocích rozlévají mléko a nakusují sušenky, aby dodali návštěvě Santy na věrohodnosti. Není divu, že jim děti věří.

Pokud by někdo věnoval stejné úsilí, jaké vynakládáme na podporu štědrovečerního mýtu k přesvědčení dospělých, zřejmě by výsledky nebyly o mnoho jiné. Ostatně pro příklady není třeba chodit daleko – věděli jste třeba, že během Vánoc jsou letouny rozprašující chemtrails abnormálně aktivní?

Reklama

  • Zdroj textu:

    The Conversation

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907