Nová pozorování soustavy ALMA přinášejí pohled na hvězdné exploze během zrodu stálic
Ve vzdálenosti asi 1 350 světelných let od nás se v souhvězdí Orionu nachází hustý molekulární oblak OMC-1. Jedná se o velmi aktivní oblast, která funguje jako hvězdná porodnice. Vznikají tam při gravitačním kolapsu oblaků plynu hvězdy, které mohou být i více než stonásobně hmotnější než Slunce.
Asi před 100 tisíci lety se v oblaku OMC-1 začalo formovat několik protohvězd. Navzájem se přitahovali gravitací a asi před 500 lety se dvě rodící se stálice srazily. Astronomové si sice nejsou jisti, zda se jen letmo „ťukly“, nebo došlo k pořádné čelní srážce, každopádně ale došlo k mohutné explozi, která odsunula okolní protohvězdy a vytvořila stovky mohutných výtrysků plynu a prachu odlétajících do okolního vesmíru rychlostí až 150 kilometrů za sekundu. Při této kataklyzmatické kolizi se uvolnilo tolik energie, kolik Slunce vyzáří za 10 milionů let.
Tým astronomů, který vedl John Bally (University of Colorado, USA), nedávno využil schopností soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), aby nahlédl hluboko do srdce tohoto oblaku. Tam se jim podařilo objevit pozůstatky, které svým vzhledem připomínají kosmický ohňostroj s obřími výtrysky táhnoucími se do všech směrů a jsou připomínkou explozivního zrodu této skupiny hmotných hvězd.
Tyto exploze zřejmě trvají jen krátce a i jejich stopy, které nyní sledujeme pomocí radioteleskopů ALMA, jsou pozorovatelné pouze několik století. Podobné exploze protohvězd by ale mohly být poměrně časté. Destrukcí mateřského oblaku dokonce mohou přispívat k regulaci rychlosti tvorby hvězd v obřích molekulárních oblacích.
TIP: Mladou hvězdu Elias 2-27 zdobí zvláštní spirální ramena
Nové záběry získané pomocí soustavy ALMA představují explozivní povahu procesu ve vysokém rozlišení a prozrazují důležité detaily týkající se rozložení a vysoké rychlosti pohybu molekul oxidu uhelnatého (CO) v těchto výtryscích. To pomůže odborníkům pochopit síly, které stojí za explozí, a odhadnout, jaké důsledky mohou takové jevy mít pro tvorbu hvězd v celé galaxii.
ESO
VědaPazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, CC BY 4.0)
HistoriePřemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)
RevueKruh života
Javier Murcia | Chování | 2. místo
Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)
VesmírK prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, Cash, CC0)
VálkaAmerický letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)