Rajské zahrady Čech a Moravy: Kde odpočívala naše šlechta?

06.06.2021 - Kateřina Höferová

Čínské přísloví říká, že kdo chce být celý život šťastný, má si založit zahradu. Nebo si také může zajet na výlet a ty nejkrásnější zahrady v Česku navštívit. Vybrali jsme devět nejzajímavějších, nabízejících procházky, květinové záhony i celé lesy...

<h3>Jurkovičova zahrada | Nové Město nad Metují</h3><p>V Novém Městě nad Metují vybízí k návštěvě hned několik míst. <strong>Místní barokní zámek nabízí zajímavý program vhodný k relaxaci – hru na piano, mini-knihovnu nebo zapůjčení plných piknikových košíků</strong>. K zámku patří jedna z nejmladších zahrad v Česku. Její předchozí podoba se bohužel nezachovala, zahrada byla naprosto zdevastovaná. Na začátku 20. století se do její rekonstrukce pustil významný architekt <strong>Dušan Jurkovič</strong>. Navázal na barokní podobu zámku a vytvořil prostornou a dekorativní zelenou plochu. Skýtá krásné terasy s bílými plůtky, schodiště, která propojují jednotlivé úrovně, chrliče vody doplňují dokonce sošky malých trpaslíků. Oba konce zahrady propojuje dřevěná lávka barevně tolik typická pro Jurkovičovy stavby. A nemyslí se jen na parádu, celá jedna část zahrady je určena hlavně k pěstovaní ovoce a zeleniny. Jsou v ní umístěny skleníky a dokonce propracovaný zavlažovací systém, který využívá nedaleko tekoucí řeku Metuji. <em>(foto: © Zámek Nové Město nad Metují)</em></p>

Jurkovičova zahrada | Nové Město nad Metují

V Novém Městě nad Metují vybízí k návštěvě hned několik míst. Místní barokní zámek nabízí zajímavý program vhodný k relaxaci – hru na piano, mini-knihovnu nebo zapůjčení plných piknikových košíků. K zámku patří jedna z nejmladších zahrad v Česku. Její předchozí podoba se bohužel nezachovala, zahrada byla naprosto zdevastovaná. Na začátku 20. století se do její rekonstrukce pustil významný architekt Dušan Jurkovič. Navázal na barokní podobu zámku a vytvořil prostornou a dekorativní zelenou plochu. Skýtá krásné terasy s bílými plůtky, schodiště, která propojují jednotlivé úrovně, chrliče vody doplňují dokonce sošky malých trpaslíků. Oba konce zahrady propojuje dřevěná lávka barevně tolik typická pro Jurkovičovy stavby. A nemyslí se jen na parádu, celá jedna část zahrady je určena hlavně k pěstovaní ovoce a zeleniny. Jsou v ní umístěny skleníky a dokonce propracovaný zavlažovací systém, který využívá nedaleko tekoucí řeku Metuji. (foto: © Zámek Nové Město nad Metují)

<h3>Nové Hrady | Ústí nad Orlicí</h3><p>Příznivci míst, která vypadají jako z pohádky, by měli vyrazit na zámek Nové Hrady nedaleko Ústí nad Orlicí. Ten dnes spravují noví majitelé a není pochyb o tom, že s velkou láskou a pečlivostí. Dokazují to například rozlehlé zahrady, které začali budovat prakticky z ničeho. Zámek je v rokovém stylu a stejného období se drží i vzhled parku.</p><p><strong>Bílá zahrada</strong> si podmaňuje srdce návštěvníků svou čistotou a elegancí. Kam oko dohlédne jsou bílé květiny, kvetoucí keře a jezírko s lekníny. Naopak <strong>parkánová zahrada</strong> nabízí rozličné druhy rostlin a staveb – zeleninové záhony, okrasnou zeleň, venkovní barokní divadélko, zahradní altán a taky přírodní bludiště. A v neposlední řadě v místní oranžerii je k vidění Galerie anglických klobouků. V barokní věžičce zase milovníky cyklistiky potěší první české muzeum, které se této sportovní disciplíně věnuje. Na konci zahrad jsou stáje a za nimi louka, na které bývají k vidění jeleni a daňci. <em>(foto: Wikimedia Commons, Palickap, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Nové Hrady | Ústí nad Orlicí

Příznivci míst, která vypadají jako z pohádky, by měli vyrazit na zámek Nové Hrady nedaleko Ústí nad Orlicí. Ten dnes spravují noví majitelé a není pochyb o tom, že s velkou láskou a pečlivostí. Dokazují to například rozlehlé zahrady, které začali budovat prakticky z ničeho. Zámek je v rokovém stylu a stejného období se drží i vzhled parku.

Bílá zahrada si podmaňuje srdce návštěvníků svou čistotou a elegancí. Kam oko dohlédne jsou bílé květiny, kvetoucí keře a jezírko s lekníny. Naopak parkánová zahrada nabízí rozličné druhy rostlin a staveb – zeleninové záhony, okrasnou zeleň, venkovní barokní divadélko, zahradní altán a taky přírodní bludiště. A v neposlední řadě v místní oranžerii je k vidění Galerie anglických klobouků. V barokní věžičce zase milovníky cyklistiky potěší první české muzeum, které se této sportovní disciplíně věnuje. Na konci zahrad jsou stáje a za nimi louka, na které bývají k vidění jeleni a daňci. (foto: Wikimedia Commons, Palickap, CC BY-SA 3.0)

<h3>Zahrada Evropy | Lednicko-valtický areál</h3><p>Přezdívku zahrada Evropy si Lednicko-valtický areál získal zcela zaslouženě. Jedná se o nejrozsáhlejší člověkem upravený kus krajiny svého druhu v Evropě a možná i na světě. U nás jen těžko najdete místo, které by předčilo rozsah těchto zahrad a parků. Rozprostírá se kolem dvou zámků – Lednice a Valtice.</p><p>Na své si tady přijdou milovníci historie, architektury i milovníci přírody. V zahradách se ukrývá dohromady 37 významných staveb. Z těch nejznámějších je to třeba <strong>Janův hrad</strong>, <strong>Tři Grácie</strong> nebo <strong>Minaret</strong>. Dále následují rozlehlé květinové záhony, široké louky a za nimi husté lesy na necelých třech stech kilometrech čtverečních! Odpočinout si lze také u rybníků pokrytých lekníny či palmového skleníku. K návštěvě vybízí kaple, vítězný oblouk, kolonáda nebo zrekonstruovaný mlýn. Lze jít pěšky, nebo využít husté sítě místních cyklostezek. <strong>V areálu je krásně po celý rok a díky důmyslnému systému vysazování rostlin zahrady dokážou překvapit v každou roční dobu. Večer je pak nejlepší strávit v některém z mnoha místních vinných sklípků</strong>, protože sotva za humny začíná neméně kouzelná chráněná krajinná oblast Pálava. <em>(foto: Wikimedia Commons, Henry Kellner, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Zahrada Evropy | Lednicko-valtický areál

Přezdívku zahrada Evropy si Lednicko-valtický areál získal zcela zaslouženě. Jedná se o nejrozsáhlejší člověkem upravený kus krajiny svého druhu v Evropě a možná i na světě. U nás jen těžko najdete místo, které by předčilo rozsah těchto zahrad a parků. Rozprostírá se kolem dvou zámků – Lednice a Valtice.

Na své si tady přijdou milovníci historie, architektury i milovníci přírody. V zahradách se ukrývá dohromady 37 významných staveb. Z těch nejznámějších je to třeba Janův hrad, Tři Grácie nebo Minaret. Dále následují rozlehlé květinové záhony, široké louky a za nimi husté lesy na necelých třech stech kilometrech čtverečních! Odpočinout si lze také u rybníků pokrytých lekníny či palmového skleníku. K návštěvě vybízí kaple, vítězný oblouk, kolonáda nebo zrekonstruovaný mlýn. Lze jít pěšky, nebo využít husté sítě místních cyklostezek. V areálu je krásně po celý rok a díky důmyslnému systému vysazování rostlin zahrady dokážou překvapit v každou roční dobu. Večer je pak nejlepší strávit v některém z mnoha místních vinných sklípků, protože sotva za humny začíná neméně kouzelná chráněná krajinná oblast Pálava. (foto: Wikimedia Commons, Henry Kellner, CC BY-SA 4.0)

<h3>Diamant mezi parky | Vlašim</h3><p>Malé městečko ve středních Čechách nepatří mezi hlavní turistické cíle. K útěku od davů a hluku si však nelze vybrat lepší útočiště. Ne nadarmo se o místním zámeckém parku říká, že je klenotem českých parků. <strong>Zámečtí páni se v 18. století rozhodli vzdát lovecké obory, a pozemek začali osazovat okrasnými stromy a zelení všemožných druhů. Dali tak vzniknout malému ráji pro botanik</strong>y. I dnes se tady návštěvník může podívat na vzácné habry, lípy anebo stoleté duby. Ty se staly domovem vzácným druhům ptáků a hmyzu. Do parku lze vstoupit třemi branami – Vlašimskou, Znosimskou nebo Domašínskou. Každá z nich je něčím zajímavá. V jedné je galerie, v další romantická restaurace a nakonec taky vzpomínka na místní mlýn. Okouzlující je i <strong>Starý hrad</strong>, v jehož prostorách se nachází výstava o historii celého parku. Nechybí ani trocha exotiky. <strong>Čínský pavilon</strong> – nepřehlédnutelná stavba, ve které vás uchvátí orientální malby a vyhlídkové balkonky. Celý park si můžete projít sami, nebo s průvodcem. <em>(foto: Wikimedia Commons, VitVit, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Diamant mezi parky | Vlašim

Malé městečko ve středních Čechách nepatří mezi hlavní turistické cíle. K útěku od davů a hluku si však nelze vybrat lepší útočiště. Ne nadarmo se o místním zámeckém parku říká, že je klenotem českých parků. Zámečtí páni se v 18. století rozhodli vzdát lovecké obory, a pozemek začali osazovat okrasnými stromy a zelení všemožných druhů. Dali tak vzniknout malému ráji pro botaniky. I dnes se tady návštěvník může podívat na vzácné habry, lípy anebo stoleté duby. Ty se staly domovem vzácným druhům ptáků a hmyzu. Do parku lze vstoupit třemi branami – Vlašimskou, Znosimskou nebo Domašínskou. Každá z nich je něčím zajímavá. V jedné je galerie, v další romantická restaurace a nakonec taky vzpomínka na místní mlýn. Okouzlující je i Starý hrad, v jehož prostorách se nachází výstava o historii celého parku. Nechybí ani trocha exotiky. Čínský pavilon – nepřehlédnutelná stavba, ve které vás uchvátí orientální malby a vyhlídkové balkonky. Celý park si můžete projít sami, nebo s průvodcem. (foto: Wikimedia Commons, VitVit, CC BY-SA 4.0)

<h3>Zámek a lázně | Kynžvart</h3><p>Lázně Kynžvart se pyšní jedním z nejkrásnějších zámků u nás a podobně i jedním z nejkrásnějších parků. Tento se v pravém anglickém stylu rozprostírá na rozloze skoro 100 hektarů. Panství vlastnil rod Metternichů. <strong>Když kancléř Metternich nastoupil do svého úřadu, bylo mu jasné, že jako politik musí mít reprezentativní sídlo podle posledních trendů. Povolal tedy vyhlášeného vídeňského architekta a byla započata jak přestavba zámku, tak i renovace okolní zeleně</strong>. Dodnes může návštěvník obdivovat celou řadu staveb i sousoší, třeba plastiku bohyně Diany, svým šípem bránící zatoulanou laň. Předloha pro ni se nachází ve francouzských Versailles.</p><p>Další zajímavost, lesní kaple svatého kříže je celá ze dřeva a stojí mezi kamennými kvádry. Dodnes patří mezi poutní místa a její okolí láká k zaslouženému odpočinku. V jejím okolí se tyčí vzácné dřeviny. U vyhlídkového altánu je příležitost k občerstvení a cesta dál směřuje k empírové čajovně. <em>(foto: Wikimedia Commons, Jiří Strašek, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Zámek a lázně | Kynžvart

Lázně Kynžvart se pyšní jedním z nejkrásnějších zámků u nás a podobně i jedním z nejkrásnějších parků. Tento se v pravém anglickém stylu rozprostírá na rozloze skoro 100 hektarů. Panství vlastnil rod Metternichů. Když kancléř Metternich nastoupil do svého úřadu, bylo mu jasné, že jako politik musí mít reprezentativní sídlo podle posledních trendů. Povolal tedy vyhlášeného vídeňského architekta a byla započata jak přestavba zámku, tak i renovace okolní zeleně. Dodnes může návštěvník obdivovat celou řadu staveb i sousoší, třeba plastiku bohyně Diany, svým šípem bránící zatoulanou laň. Předloha pro ni se nachází ve francouzských Versailles.

Další zajímavost, lesní kaple svatého kříže je celá ze dřeva a stojí mezi kamennými kvádry. Dodnes patří mezi poutní místa a její okolí láká k zaslouženému odpočinku. V jejím okolí se tyčí vzácné dřeviny. U vyhlídkového altánu je příležitost k občerstvení a cesta dál směřuje k empírové čajovně. (foto: Wikimedia Commons, Jiří Strašek, CC BY-SA 4.0)

<h3>Tři hektary botanické zahrady | Liberec</h3><p>Severočeské město Liberec jistě přiláká mnoho milovníků zimních sportů, ale na své si tady přijde i přírodovědecká nátura. V Liberci je totiž nejstarší botanická zahrada v České republice. Na ploše více než tři hektary se daří květeně, která je ve volné přírodě k vidění jen těžko. <strong>Liberec nabízí nejen největší soubor exotických rostlin, nejstarší kamélie v Evropě, ale taky nejdéle pěstovanou bonsaj!</strong></p><p>Venkovní část se věnuje květinám a porostům, které jsou typické pro horská místa. Expozice je rozdělena do 13 okruhů a nově je velkým lákadlem rustikální zahrádka. Tady rostou odrůdy květin a zeleniny tak, jak je na zahradách pěstovali předkové na začátku 20. století, například fazole a brambory. Na zahradě kvetou kosatce, pivoňky, orchideje nebo masožravé rostliny. A nechybí ani velká akvária, v nichž se přímo před očima prohání různé druhy ryb sladkovodních i mořských. <em>(foto: Wikimedia Commons, Karelj, CC0)</em></p>

Tři hektary botanické zahrady | Liberec

Severočeské město Liberec jistě přiláká mnoho milovníků zimních sportů, ale na své si tady přijde i přírodovědecká nátura. V Liberci je totiž nejstarší botanická zahrada v České republice. Na ploše více než tři hektary se daří květeně, která je ve volné přírodě k vidění jen těžko. Liberec nabízí nejen největší soubor exotických rostlin, nejstarší kamélie v Evropě, ale taky nejdéle pěstovanou bonsaj!

Venkovní část se věnuje květinám a porostům, které jsou typické pro horská místa. Expozice je rozdělena do 13 okruhů a nově je velkým lákadlem rustikální zahrádka. Tady rostou odrůdy květin a zeleniny tak, jak je na zahradách pěstovali předkové na začátku 20. století, například fazole a brambory. Na zahradě kvetou kosatce, pivoňky, orchideje nebo masožravé rostliny. A nechybí ani velká akvária, v nichž se přímo před očima prohání různé druhy ryb sladkovodních i mořských. (foto: Wikimedia Commons, Karelj, CC0)

<h3>Růžová zahrada | Děčín</h3><p>Na skalním ostrohu nad soutokem řek Labe a Ploučnice leží starobylé město Děčín. I tady je zámek. Ten prochází širokou rekonstrukcí. <strong>Když v roce 1991 opustila jeho prostory sovětská armáda, zůstaly místním jen oči pro pláč a naprosto zdevastovaná tehdejší chlouba města. Dnes stojí za návštěvu nejen díky pečlivě zrenovovaným prostorám, ale taky kvůli nekrásnější růžové zahradě v Česku</strong>. Kouzlo místa dotváří barokní architektura, dlouhé chodníčky lemované antickými sochami a všudypřítomné rozkvetlé růže. Ty sem nasadil zámecký zahradník <strong>Franz Josst</strong> už v roce 1881. Bylo jich tady na 2000 druhů a ve své době se jednalo o největší sbírku růží v monarchii! Kromě květin upoutá i monumentální gloriet. Ten slouží jako spojující chodba s kaplí sv. Jiří. I ta stojí za návštěvu. Je součástí zahrady. V letních měsících se tady můžete příjemně ochladit a prohlédnou si stropní výmalbu. <em>(foto: Zámek Děčín ©)</em></p>

Růžová zahrada | Děčín

Na skalním ostrohu nad soutokem řek Labe a Ploučnice leží starobylé město Děčín. I tady je zámek. Ten prochází širokou rekonstrukcí. Když v roce 1991 opustila jeho prostory sovětská armáda, zůstaly místním jen oči pro pláč a naprosto zdevastovaná tehdejší chlouba města. Dnes stojí za návštěvu nejen díky pečlivě zrenovovaným prostorám, ale taky kvůli nekrásnější růžové zahradě v Česku. Kouzlo místa dotváří barokní architektura, dlouhé chodníčky lemované antickými sochami a všudypřítomné rozkvetlé růže. Ty sem nasadil zámecký zahradník Franz Josst už v roce 1881. Bylo jich tady na 2000 druhů a ve své době se jednalo o největší sbírku růží v monarchii! Kromě květin upoutá i monumentální gloriet. Ten slouží jako spojující chodba s kaplí sv. Jiří. I ta stojí za návštěvu. Je součástí zahrady. V letních měsících se tady můžete příjemně ochladit a prohlédnou si stropní výmalbu. (foto: Zámek Děčín ©)

<h3>Nádherné Vrchotovy Janovice | Benešov</h3><p>Asi se dá o nějakém místě těžko říct, že má osobní kouzlo. V případě zahrady, která patří k zámku <strong>Vrchotovy Janovice</strong>, však lze udělat výjimku. Posledním a asi nejslavnějším rodem, který zámek spravoval, byla rodina <strong>Nádherných</strong>. Právě tady žila pokroková a vzdělaná šlechtična <strong>Sidonie Nádherná</strong>. A hlavně díky její šikovnosti a zápalu pro zahradní architekturu mohlo vzniknout tak okouzlující místo. Na zámecké poměry nikterak veliká zahrada s rozlohou okolo 16 hektarů. <strong>Za odpočinkem, kvalitním rozhovorem a pobavením sem jezdila třeba Anna Masaryková, Adolf Loos, Karel Čapek, Karl Kraus a mnozí další</strong>.</p><p>Park byl důmyslně upravený tak, aby okouzloval v každém ročním období. Stromy listnaté a jehličnaté, křoviny a od jara do podzimu kvetoucí záhony. Konec idylky ale zavinila druhá světová válka. Sidonie Nádherná musela zámek opustit a přenechat německému vojenskému útvaru. Ten o pár let později vystřídala Rudá armáda. Neopečovávaná zahrada chátrala a ani touha a píle majitelky jí kouzlo nevrátily. To už je ale minulostí. Dnes zahrada patří mezi skvostné české parky a společně se zámkem je otevřenou náručí pro všechny, kteří touží po romantické cestě do minulosti. <em>(foto: Wikimedia Commons, gampe, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Nádherné Vrchotovy Janovice | Benešov

Asi se dá o nějakém místě těžko říct, že má osobní kouzlo. V případě zahrady, která patří k zámku Vrchotovy Janovice, však lze udělat výjimku. Posledním a asi nejslavnějším rodem, který zámek spravoval, byla rodina Nádherných. Právě tady žila pokroková a vzdělaná šlechtična Sidonie Nádherná. A hlavně díky její šikovnosti a zápalu pro zahradní architekturu mohlo vzniknout tak okouzlující místo. Na zámecké poměry nikterak veliká zahrada s rozlohou okolo 16 hektarů. Za odpočinkem, kvalitním rozhovorem a pobavením sem jezdila třeba Anna Masaryková, Adolf Loos, Karel Čapek, Karl Kraus a mnozí další.

Park byl důmyslně upravený tak, aby okouzloval v každém ročním období. Stromy listnaté a jehličnaté, křoviny a od jara do podzimu kvetoucí záhony. Konec idylky ale zavinila druhá světová válka. Sidonie Nádherná musela zámek opustit a přenechat německému vojenskému útvaru. Ten o pár let později vystřídala Rudá armáda. Neopečovávaná zahrada chátrala a ani touha a píle majitelky jí kouzlo nevrátily. To už je ale minulostí. Dnes zahrada patří mezi skvostné české parky a společně se zámkem je otevřenou náručí pro všechny, kteří touží po romantické cestě do minulosti. (foto: Wikimedia Commons, gampe, CC BY-SA 4.0)

<h3>Květná zahrada | Kroměříž</h3><p>Kroměřížský zámek se pyšní rozlehlou zahradou, která je zapsána i ve světovém dědictví UNESCO. Cesta k takové kráse ale nebyla snadná. Když sem přijel biskup <strong>Karel II. z Lichtenštejna</strong>, spíše než vzkvétající sídlo ho čekalo válkami vyčerpané a vydrancované město. V místech dnešní <strong>Květné zahrady</strong> bylo v té době jedno velké bahnité pole. Biskup však byl muž činu a pustil se odhodlaně do zvelebování sídla i města (půdu bylo například potřeba odvlhčit a teprve potom povolat zahradní architekty). <strong>Vznikla 244 metrů dlouhá kolonáda, kterou lemují sochy řeckých a římských bohů a busty slavných osobností. Propojení zahradní architektury a umění nenechává na pochybách, biskup chtěl ze zahrady vytvořit skutečně jedinečné místo!</strong></p><p>Zahrada nabízí uklidňující šumění vodotrysků i zelené rozsáhlé bludiště. Zabloudit se tam sice moc nedá, odpočinek od ruchu vnějšího světa však zelené moře skýtá zcela nepochybně. K návštěvě je tu ještě <strong>Rotunda</strong> – pavilon, ve kterém, kromě bohatě zdobeného interiéru, se nachází také takzvané <strong>Foucaltovo kyvadlo</strong>, jehož pohyb dokazuje zemskou rotaci. <em>(foto: Wikimedia Commons, P.matel, CC0)</em></p>

Květná zahrada | Kroměříž

Kroměřížský zámek se pyšní rozlehlou zahradou, která je zapsána i ve světovém dědictví UNESCO. Cesta k takové kráse ale nebyla snadná. Když sem přijel biskup Karel II. z Lichtenštejna, spíše než vzkvétající sídlo ho čekalo válkami vyčerpané a vydrancované město. V místech dnešní Květné zahrady bylo v té době jedno velké bahnité pole. Biskup však byl muž činu a pustil se odhodlaně do zvelebování sídla i města (půdu bylo například potřeba odvlhčit a teprve potom povolat zahradní architekty). Vznikla 244 metrů dlouhá kolonáda, kterou lemují sochy řeckých a římských bohů a busty slavných osobností. Propojení zahradní architektury a umění nenechává na pochybách, biskup chtěl ze zahrady vytvořit skutečně jedinečné místo!

Zahrada nabízí uklidňující šumění vodotrysků i zelené rozsáhlé bludiště. Zabloudit se tam sice moc nedá, odpočinek od ruchu vnějšího světa však zelené moře skýtá zcela nepochybně. K návštěvě je tu ještě Rotunda – pavilon, ve kterém, kromě bohatě zdobeného interiéru, se nachází také takzvané Foucaltovo kyvadlo, jehož pohyb dokazuje zemskou rotaci. (foto: Wikimedia Commons, P.matel, CC0)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Během své vlády v Západofranské říši dlouhý čas Karel II. bojoval s Vikingy, kteří obsazovali nebo pustošili pobřeží říše.

Věda

Jindřich prchající z Polska na obraze polského romantického malíře Artura Grottgera.

Historie

Několik nezávislých studií poukázalo na zjevný fakt, že dvojhvězdy ve vesmíru převažují. V případě Slunce je ale téměř vyloučeno, aby mělo svého hvězdného průvodce.

Vesmír

Výrůstek na nose má u samic více či méně šiškovitý tvar, samci jej mají dlouhý a špičatý. Samicím druhu Langaha alluaudi navíc vyrůstají nad očima jakási „tykadélka“.

Příroda
Zajímavosti

K doporučovaným jednodenním výletům pro lepší aklimatizaci patří také cesta do základního tábora Manáslu.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907