Řeka Uvac: Pohádkové meandry Srbska

27.06.2022 - Marek Telička

Uvac má délku pouze 119 kilometrů a na konci svého toku tvoří přírodní hranici mezi Srbskem a Bosnou a Hercegovinou. I na takto krátkém toku jsou k vidění nádherná místa

<p>Meandry řeky Uvac připomínají bludiště a v některých místech se zatáčejí až o 270 stupňů.</p>

Meandry řeky Uvac připomínají bludiště a v některých místech se zatáčejí až o 270 stupňů.


Reklama

Řeka Uvac pramení v jižní části Srbska na úpatí pohoří Golija. Protéká jihozápadem tohoto státu a na území Bosny a Hercegoviny se vlévá do řeky Lim, která se poté stává součástí Driny. Dále přes řeku Sávu a nakonec Dunaj se tak vody Uvacu dostávají až do Černého moře. V minulosti byly divoké kaňony řeky velmi těžko přístupné a později se její silný tok stal důvodem vybudování tří přehrad a na ně navázaných elektráren Uvac a Kokin Brod.

TIP: Velká průrva řeky Yellowstone: Kaňon rozervané krásy

Kdysi mohutné údolí Uvac tak zaplavily umělé vodní nádrže Uvac, Zlatar a Radoinja. Zachoval se ovšem hluboký meandrující kaňon mezi městy Sjenica a Nova Varoš, který má status chráněné přírodní rezervace. V oblasti je také rozsáhlý krasový systém, jehož převažující část je však přístupná pouze speleologům. Mezi mnoha unikátními živočišnými a rostlinnými druhy, které zde žijí, vyniká sup bělohlavý (Gyps fulvus), jenž je symbolem kaňonu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907