Nepálský horolezec Nirmal ‘Nims’ Purja si připsal rychlostní rekord ve zdolání 14 nejvyšších vrcholů světa. Kompletní Korunu Himálaje zvládl za pouhých šest měsíců a šest dní
Šestatřicetiletý Nirmal ‘Nims’ Purja, bývalý člen britských speciálních vojenských sil, zahájil svou misi s názvem Possible 14/7 výstupem na Annapurnu 23. dubna a završil ji pondělním zdoláním Šiša Pangmy. Mezitím v květnu během 48 hodin vystoupil na vrcholy Mount Everestu, Lhoce a Makalu, čímž se zapsal do Guinessovy knihy rekordů.
„Než jsem začal, každý se tomu smál,“ řekl Purja. „Musíte věřit ve své schopnosti a vždy zůstat pozitivní, protože někdy věci nepůjdou tak, jak byste chtěli. Pak můžete dokázat nemožné,“ dodal.
TIP: Ďábelský triatlon kolem světa: Přes oceán, na kole i přes Mount Everest
„Je to jedinečný milník v horolezectví, co se logistiky, diplomacie a provedení týče,“ řekl Ital Reinhold Messner, který všech 14 osmitisícových vrcholů zdolal v roce 1986 jako první na světě, navíc bez použití kyslíku. „Purja dokázal něco, co už dřív slibovalo několik horolezců ze Západu, ale většina z nich s tím ani nezačala,“ dodal pětasedmdesátiletý Messner, jemuž dobytí Koruny Himálaje trvalo 16 let.
Dosavadní rekordní zápis patřil Korejci Kim Čchang-ha. Tomu zdolání všech 14 osmitisícových vrcholů trvalo sedm let, deset měsíců a šest dnů. Na rozdíl od Nepálce to ale Korejec dokázal bez kyslíkových přístrojů.
Korunu Himálaje tvoří čtrnáct vrcholů, jejichž výška přesahuje 8 000 m n. m. Název se odvozuje od skutečnosti, že se všechny nacházejí v relativně nedalekých pohořích Himálaj a Karákóram. Poprvé Korunu Himálaje zdolal v roce 1986 Ital Reinhold Messner.
ČTK, Profimedia
ZajímavostiKoalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.
VědaAmerické konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.
HistorieŽivot dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny
PřírodaČarokrásní otakárci
V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.
Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.
