Revoluční motory? Rakety ve vesmíru i auta na Zemi by mohla pohánět voda

03.10.2016 - Stanislav Mihulka

Na Cornellově univerzitě vyvíjejí pohon, který jako palivo používá obyčejnou vodu

CubeSat s pohonem -<p>Jako první by na vodu mohly létat CubeSaty</p>
CubeSat s pohonem -

Jako první by na vodu mohly létat CubeSaty


Reklama

Tým inženýrů Cornellovy univerzity, které vede bývalý vedoucí technolog NASA Mason Peck, vyvíjí pohon pro satelity, jehož palivem je voda. Nejprve by chtěli vypustit sondu ze třídy CubeSatů, která s vodním pohonem doletí na oběžnou dráhu Měsíce.

Voda jako palivo budoucnosti

Do doby, než lidstvo vynalezne warpový pohon, s nímž bude cestovat mezi hvězdami a galaxiemi jako metrem po Praze, budeme muset spoléhat na staré dobré reaktivní motory. Satelity s takovým pohonem potřebují palivo, které je pokud možno lehké a obsahuje co nejvíce energie na co nejmenší objem. Důležitá je také otázka bezpečnosti, kterou není radno podceňovat.

Tým z Cornellu navrhuje používat jako palivo pro reaktivní motor sond vodu, kterou si sonda sama pomocí energie ze solárních panelů rozloží na kyslík a vodík. Voda má velkou výhodu v tom, že jí je ve vesmíru všude plno. Nebylo by ji tudíž nutné komplikovaně vozit ze Země.

TIP: Dohoda o nové generaci motorů: NASA vsází na plazmový pohon

Když vědci uspějí ve vývoji kosmických sond na vodu, tak by se takový pohon mohl prosadit i na Zemi, v automobilech i jiných dopravních prostředcích. Ani na Zemi totiž není o vodu nouze.

 

  • Zdroj textu:

    The Conversation

  • Zdroj fotografií: University of Michigan

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907