Řím severu: Rakouský Salcburk láká památkami i bohatou historií

23.11.2018 - Kateřina Helán Vašků

Dnes je známý především jako rodiště geniálního Mozarta, Salcburk však nabízí i bohatou a zachovalou městskou architekturu, v níž se mísí německé a italské vlivy. Formovala se od středověku až do 19. století, tedy v době, kdy bylo tamní arcibiskupství po Vatikánu druhým největším církevním městským státem světa

<p>Pevnost Hohensalzburg byla vystavěna v 11. století. Dnes jde o jednu z nejnavštěvovanějších památek Salzburgu a každoroční místo setkání pro umělce z celého světa v rámci Salzburg Summer Academy.</p>

Pevnost Hohensalzburg byla vystavěna v 11. století. Dnes jde o jednu z nejnavštěvovanějších památek Salzburgu a každoroční místo setkání pro umělce z celého světa v rámci Salzburg Summer Academy.


Reklama

Na obou březích řeky Salzach, asi 25 km severně od pohoří Tennen, se rozkládá město Salcburk. Významným střediskem se stalo již v době starého Říma, kdy pod názvem Iuvavum neboli „sídlo boha nebes“ představovalo jedno z nejvýznamnějších míst na cestě do Germánie

Dílo italských mistrů 

V Salzburku se dařilo okázalému gotickému umění, město však proslulo zejména v éře baroka. Největší poklady, jež dodnes zdobí jeho centrum, tehdy vznikly pod taktovkou známých architektů – včetně Italů Vincenza Scamozziho a Santina Solariho, kteří se podepsali pod honosnou katedrálu. I díky nim se městu začalo přezdívat „Řím severu“. 

Centrum Salcburku charakterizuje bezpočet věží a střech, ale vévodí mu pevnost Hohensalzburg. V roce 1077 ji nechal vybudovat arcibiskup Gebhard a dnes se jedná o největší a nejzachovalejší hrad ve střední Evropě. 

Za zdmi nejstaršího řádu

Mezi nejvýznamnější církevní památky patří klášter sv. Petra, který dal spolu s přilehlým kostelem postavit francký misionář Rupert již kolem roku 696. Původně románská stavba prošla v 18. století významnou proměnou a přijala rokokovou podobu. Společenství mnichů obývá tamní zdi dodnes, a představuje tak nejstarší mnišský řád v německy mluvících zemích. Ke klášteru patří i jeden z nejkrásnějších a nejstarších hřbitovů na světě: Datuje se do dob pozdní Říše římské a jeho součást tvoří také raně křesťanské katakomby, vytesané do Mnišské skály. 

Salzburský dóm třikrát jinak 

Mezi třemi náměstími salzburského centra se k nebi vypíná monumentální katedrála sv. Ruperta a Virgila, zvaná též Salzburský dóm. Dnes se jedná o největší stavbu raného baroka severně od Alp, byla ovšem opakovaně zničena a vysvěcena hned třikrát – v letech 774, 1628 a 1959.

TIP: Zámek Schönbrunn: Perla barokní architektury

Hlavní obchodní tepnou starého města bývala už tehdy Obilná ulička. Stojí tam i rodný dům Wolfganga Amadea Mozarta, v němž přišel budoucí geniální skladatel na svět v roce 1756. 

Kousek dál od historického centra se nachází zámek Leopoldskron z roku 1736, odkud se otevírá výhled na věnec hor obklopující město. Někdejší knížecí sídlo koupil v roce 1918 divadelní režisér Max Reinhardt a později tam spoluzaložil známý Salcburský festival.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Zajímavosti

Palác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!

Historie

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Vesmír

Domobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem

Válka
Revue

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907