Riziko kosmických letů: Astronauti trpí nevysvětlitelnou vesmírnou horečkou

07.12.2017 - Stanislav Mihulka

Zdravotní záznamy ukazují, že astronautům ve vesmíru stoupá tělesná teplota. Proč tomu tak je zatím vědci netuší

Astronaut - Kosmické lety mohou být dlouhodobým rizikem pro zdraví astronautů
Astronaut - Kosmické lety mohou být dlouhodobým rizikem pro zdraví astronautů

Reklama

Zdraví astronautů je při letech do vesmíru naprosto klíčové. Nemělo by žádný smysl vyslat astronauty například k Marsu s vědomím, že během letu vážně onemocní nebo dokonce zemřou. Problémy spojené se svalovou atrofií, změněným viděním nebo například genetickými změnami je třeba brát v potaz a vědci se jimi zabývají se vší vážností.

Zvýšení teploty na oběžné dráze

Horkou novinkou v této oblasti je zpráva, že astronauty na oběžné dráze, tedy v prostředí mikrogravitace, podle všeho postihuje setrvalé zvýšení teploty. Během dlouhodobých kosmických letů mají těla astronautů teplotu vyšší zhruba o 1 stupeň Celsia. Ukázala to studie analyzující data 11 různých astronautů, kteří ve vesmíru strávili déle než dva a půl měsíce. Odborníci tomuto stavu přezdívají vesmírná horečka. Ukazuje se navíc, že tento stav přetrvává ještě nějaký čas po návratu astronauta na Zemi.

TIP: Překvapivé výsledky: Co prozradil výzkum slavných dvojčat NASA?

Není to úplně příznivá zpráva, protože termoregulace lidského těla bývá složitě vyladěná a jakékoli dlouhodobé zvýšení (nebo i snížení) teploty může mít celou řadu zdravotních následků. Mechanismus vzniku vesmírné horečky přitom ještě není zcela jasný.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Scientific Reports

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907