Reklama


Rodinné tragédie srazily Sissi na kolena: Realita měla k pohádce opravdu daleko!

19.06.2017 - František Stellner

Zatímco filmy líčí život císařovny Alžběty jako pohádkovou romanci, ve skutečnosti byl její osud kombinací úzkosti, bolesti a nenaplněných tužeb

Smrt korunního prince -<p>Synova sebevražda znamenala pro císařovnu šok, z něhož se již nikdy nevzpamatovala</p>
Smrt korunního prince -

Synova sebevražda znamenala pro císařovnu šok, z něhož se již nikdy nevzpamatovala


Reklama

Dne 10. září 1898 odpoledne přistoupil u mola Ženevského jezera anarchista Luigi Lucheni mlčky ke starší dámě v černém a vrazil jí do srdce trojhranný pilník. Nezavraždil však vlivnou panovnici, ale excentrickou, unavenou a těžce depresivní stárnoucí ženu, jež se pokud možno stranila všech lidí a kterou nikdo nebral vážně. 

Těžce zkoušení rodiče

Sňatek Františka Josefa I. s Alžbětou představoval jedenadvacáté spojení mezi Habsburky a Wittelsbachy. Naštěstí se na jejich dětech rodové zatížení neprojevilo. Císařovna porodila během čtyř let tři děti: Žofii (1855–1857), Giselu (1856–1932) a Rudolfa (1858–1889), později přišla na svět Marie Valérie (1868–1924).

U prvního dítěte si proti vůli tchýně prosadila, aby maličká Žofie doprovázela rodiče na cestě po Uhrách. Jenže dcerka zemřela a tchýně vmetla Alžbětě do tváře, že své dítě zabila. Císařovna byla šokována.

Vůči dědici říše – Rudolfovi se chovala velmi chladně a lhostejně, ponechala ho v péči arcivévodkyně Žofie, rezignovala a více citu projevovala svým papouškům a psům než synovi. Rudolf zdědil po bavorských předcích inteligenci a citlivost, ale matku vlastně neznal a s otcem si nikdy nerozuměl. Odmalička se musel připravovat na vojenské povolání. V důsledku toho „vykazoval zřetelné příznaky pro hospitalizaci: chorobně vystupňovaný strach, častou nečestnost a často blouznivě tvrdohlavou, až vnucující se lásku k některým lidem“.

Teprve v roce 1865 matka zasáhla a přísné vojenské vychovatele nahradili liberální učitelé. Rudolf si osvojil jejich názory a po celý život se kvůli tomu dostával do sporů s konzervativními členy arcidomu a dvora. Avšak studium milovaných přírodních věd mu otec zakázal, místo toho ho pověřil velením v armádě a záměrně ho držel stranou vysoké politiky. 

Roku 1881 se Rudolf oženil s belgickou princeznou Stefanií, s níž si ale nerozuměl, takže vyhledával přátelství jiných žen. Zklamání z „prázdného“ života, vážné onemocnění, deprese, alkohol a drogy zhoršily jeho duševní stav natolik, že v roce 1889 zastřelil sebe i svou milenku baronku Mary Vetserovou.

Narušená psychika

Synova sebevražda znamenala pro císařovnu Alžbětu další šok, z něhož se již nikdy nevzpamatovala. Po Rudolfově smrti nosila výhradně černé oblečení a ještě více se vyhýbala Vídni. „Vznešená paní prý zestárla. Mnoho pláče a stále se poddává hloubání nad případem, dělá si výčitky a přisuzuje zděděné wittelsbašské krvi duševní pomatenost svého politováníhodného syna.“

Alžběta, která se o svého syna nestarala, ani ho nemilovala, dokud byl ještě čas, si ho po smrti přetvořila v modlu. Její dcera komentovala matčin stav slovy: „(…) hluboký smutek, který mamá přepadal dříve jen čas od času, ji teď už neopouští. Nemá už vůbec jasný pohled – všechno je temné, bezútěšné.“

TIP: Mýty versus realita: Méně známá fakta o císařovně Sissi

Historička Hamannová se k problému císařovnina zdraví vyjádřila: „Alžbětino dědičné zatížení byla – podobně jako u jejích sester – jednoznačně melancholie: beznaděj, sklon k samotářství, deprese, strach z lidí. Alžběta se snažila čelit tomuto trápení tělesným posilováním a především každodenními usilovnými pochody, které trvaly celé hodiny a jež podnikala za každého počasí a v rychlém tempu.“

Jiný historik byl přesvědčen, že měla mentální anorexii, která se projevovala nepřiměřeným nechutenstvím, často i odmítáním sexuality a snížením tělesné i duševní aktivity a stability. Byla psychicky narušenou nešťastnou ženou a pravým dítětem období zvaného „Fin de siècle“, plná nervozity a přecitlivělosti.

  • Zdroj textu: Živá historie 1-2/2015
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrazivá katastrofa  

O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.

Zajímavosti

Dnešní trendy odkazují k praktičnosti a minimalismu ve zdobení

Historie
Vesmír

Nově nalezený chameleon z Madagaskaru

Věda

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907