Rohaté přilby Vikingů nejspíš pocházejí z úplně jiné doby a jiné civilizace

08.01.2022 - Stanislav Mihulka

Jedním z častých atributů dávných vikinských bojovníků jsou přilby opatřené rohy. Náhodný objev organické hmoty na jedné takové přilbě ale ukazuje, že bojovní Vikingové ve skutečnosti nic takového nepoužívali

<p>Dvě slavné přilby z dánského Viksø.</p>

Dvě slavné přilby z dánského Viksø.


Reklama

V roce 1942 byly při těžbě rašeliny nedaleko města Viksø ve východním Dánsku objeveny dvě poškozené bronzové přilby, ozdobené dvěma nápadnými rohy, připomínající rohy býka. Právě tento objev zřejmě zásadně přispěl k všeobecnému rozšíření představy, že středověcí Vikingové běhali po světě s rohatými přilbami.

Podle Helle Vandkildeové z univerzity v dánském Aarhusu ale pro podobné tvrzení nikdy neexistovaly žádné doklady – koncept rohů podle ní ve skutečnosti pochází ze starověkého Blízkého východu a v Evropě se objevoval v době bronzové, nejspíš díky odvážným mořeplavcům.

Nerohatí Vikingové

Spolehlivým vodítkem pro určení stáří přileb z Viksø by bylo jejich radiokarbonové datování, což je metoda založená na poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku ¹⁴C. Tímto způsobem lze relativně přesně určit stáří jakéhokoliv biologického materiálu. Přilby jsou ale naneštěstí vyrobené z kovu, což využití této metody vylučuje. Badatelům ale přeci jen přálo štěstí – během focení přileb v roce 2019 si všimli, že na jednom z rohů přileb se nachází březový dehet.

Následná analýza dehtu pomocí radiokarbonového datování ukázala, že přilby z Viksø rozhodně nepocházejí z doby Vikingů a ti je tudíž ani nemohli nosit na hlavě. Přilby se ve skutečnosti ocitly v rašeliništi, podle badatelů zřejmě coby obětiny, někdy kolem roku 900 před naším letopočtem, tedy několik století před tím, než dotyčnou oblast ovládli Vikingové. Stáří přileb tak podle vědců odpovídá pozdní severské době bronzové. V této době již podle archeologů v Evropě probíhal čilý obchod nejen s kovy ale i s dalšími předměty a zdejší domorodé kultury tak byly významně ovlivněny cizími vlivy.

TIP: Vikinský „císař severu“: Před Knutem Velikým se třásla celá Evropa

Kromě rohů jsou přilby z Viksø zdobené symboly, které připomínají oči a zobák dravého ptáka. Badatelé spekulují, že součástí přileb mohlo být i opeření, pravděpodobně zapíchnuté do konců rohů a zafixované březovým dehtem, a také hříva z koňských žíní. Stav přileb také naznačuje, že nikdy nebyly použity v boji – nenesou totiž žádné známky bojového poškození. Dřívější výzkumy navíc ukazují, že ve Skandinávii doby bronzové se v přilbách nebojovalo a nejspíš tedy sloužily jen jako symbol autority tehdejších vůdců.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907