Ropušníci mohou v případě nebezpečí stříkat z očí krev

07.09.2021 - Vilém Koubek

Pokud mezi plazy existuje obdoba komiksového superhrdiny, ropušník si může zmíněný titul bez obav přisvojit. Protože čím jiným je ostnatá „ještěrka“, která dokáže nasávat vodu povrchem těla a v případě nebezpečí stříkat krev z očí?

<p>V ohrožení se může nitrolebeční tlak ropušníka zvýšit tak, že mu krev vystříkne z koutků očí do vzdálenosti až 150 cm.</p>

V ohrožení se může nitrolebeční tlak ropušníka zvýšit tak, že mu krev vystříkne z koutků očí do vzdálenosti až 150 cm.


Reklama

Ropušníci (Phrynosoma) jsou drobní rohatí hmyzožraví plazi, žijící převážně v pouštních oblastech Spojených států – z celkových 22 druhů se jich tam vyskytuje 15. Jejich jídelníček tvoří zejména mravenci, nezřídka si jej však zpestřují termity, různými brouky či kobylkami. 

Prosluli především schopností útočit na protivníka krví, kterou vystřikují z očí. Odborně hovoříme o reflexivním krvácení a podle současných výzkumů jej ovládá minimálně osm známých druhů malého tvora. Při nezvyklém útoku plaz vědomě zvýší tlak v hlavě, přičemž jde o tak prudký nárůst, že protrhne tkáně v koutcích očí a krev následně dostříkne až do vzdálenosti 150 cm. Cílem ovšem není nepřítele zahnat, nýbrž k němu dostat zapáchající tekutinu, jež obzvlášť účinně odpuzuje psovité a kočkovité šelmy. Odkud se v krvi ropušníků berou látky odpuzující psovité šelmy? Zatím nevíme. Roli však může hrát jejich potrava.

Pití v dešti

Ke krvavému řešení se však ropušník uchyluje až v krajní nouzi a zprvu spoléhá hlavně na mimikry. Jestliže se protivník nenechá kamufláží ošálit, dává se plaz na zběsilý útěk, při němž náhle mění směr a zastavuje. Pokud ani to nepomůže, ropušník se v zoufalé snaze predátora zastrašit nafoukne, aby lépe vynikly jeho ostny a rohy. 

TIP: Neobyčejné zvířecí výkony: Ještěr s dýchacím přístrojem

Ty mu přitom neslouží pouze jako ochrana před nebezpečím, ale také díky nim pije. Jelikož žije v oblastech, kde neprší dost, aby se tvořily kaluže, musel se podmínkám přizpůsobit. Na těle má proto otvory, jimiž voda proniká do soustavy drobných kanálků ústících do tlamy. Otvíráním a zavíráním čelistí pak živočich vytváří tlak, který mu životodárnou tekutinu vhání do ústní dutiny. K pití mu tedy stačí i pouhé postávání v ranní mlze. 

Navzdory adaptaci však ropušníků ve volné přírodě ubývá, za což může hlavně člověk, jenž jim narušuje prostředí i jídelníček. Nadužívání pesticidů totiž hubí hmyz, který by malí tvorové lovili. Například v Texasu tak již patří mezi ohrožené a běží program na jejich ochranu i množení.  

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

O nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907